Autoforum

/

Foto: Andreas Berndt, publikováno se souhlasem

Kdyby to byla spekulace, majitel by se dnes chytal za hlavu, neboť auto stárne a Superb se ani s další generací nezměnil tak moc, aby z tohoto vozu udělal skutečnou cennost. Prodat se ho tedy nedaří, vlastník ale navzdory dosavadním neúspěchům dál střílí vysoko, teď dokonce zdražil.

V obecné rovině tomu rozumíme. Pokud se o auta zajímáte opravdu důkladně, už před nějakými 10 až 15 léty vám muselo být jasné, že nabídka automobilek a poptávka zákazníků začínají být ostřími nůžek, která se stále více rozevírají. Regulace zejména EU začaly tlačit výrobce k věcem, o které nikdo nežádal, přesto určité prvky začaly být nabízeny nejen „také”, ale dokonce „pouze”. A nejste-li nenáročný uživatel, uděláte leccos pro to, abyste se takovým věcem vyhnuli.

Tohle nastartovalo trend kupování aut, která lidé v danou chvíli ani nepotřebují. Znám ve svém vlastním okolí dost případů, kdy si někdo pořídil kolikrát docela obyčejné auto s takovou motivací - mohlo to být kvůli atmosféricky plněnému nebo objemnějšímu motoru, manuální převodovce, absenci elektrického posilovače řízení, výfuku bez filtru pevných částic, čemukoli takovému. Důvodů se našlo dost a postupem času jich jen přibývalo.

Připouštím, že mé okolí v tomto ohledu není „normální”, současně ale budu trvat na tom, že tento trend dávno překračuje hranice jakéhosi tvrdého jádra automobilových nadšenců. Lidé nejsou hloupí, některé věci jim vyhovují a jakmile se dozví, že už také nebudou muset mít možnost je dále mít, pořídí si je předem. Nakonec kolikrát už jsme psali, že prodeje nějakého auta začaly těsně před jeho koncem rekordně růst? Takové vlny nezpůsobí pár „úchyláků”, to chce mnohem masovější trend.

Rozdíl je snad jen v čase - interesovaný člověk to pochopil v roce 2010, méně interesovaný v roce 2020. A skoro přesně mezi těmito dvěma momenty se k podobnému kroku odhodlal majitel auta na fotkách níže, který si jej pořídil přesně z těchto důvodů. Nebyla to spekulace, to by bylo odvážné, pořídil si jej podle svých slov proto, že si myslel, že takový vůz už nebude a chtěl ho prostě mít v zásobě.

Zvolil opravdu pěknou specifikaci Škody Superb II Combi - nejsilnější dieselovou verzi 2,0 TDI se 170 koňmi, pohonem 4x4, automatem DSG, bohatou výbavou a jakýmsi paketem Scout. Na moment, kdy by si jej mohl užít, ale nedošlo. Auto má po 9 letech na tachometru pouhých 1 750 km a je od pohledu nové. Prostě nové, téměř veškerý svůj život stálo v garáži. Majitel se ale už dříve dostal do situace, kdy toto auto nechce dál držet jen tak, a tak jej prý s těžkým srdcem nabízí k prodeji. Jenže dělá to neúspěšně už asi dva roky, protože jednoduše nesedí zrovna na zlatém vejci.

Dlouho platilo, že držení podobného vozu bude nevyhnutelně ekonomickou sebevraždou pokaždé, něco takového byste museli „sušit” jen pro sebe a svůj dobrý pocit. Dnes se to může vyplatit, i když nepůjde zrovna o McLaren P1, má to ale jednu podmínku - musíte správně trefit auto, které z trhu zmizelo a nebylo nahrazeno ničím lepším či alespoň obdobným. A to se tady nestalo.

I následující Superb III šlo pořád koupit jako kombík 2,0 TDI 4x4 s DSG, také nový Superb IV lze pořídit v takové specifikaci. A nedostanete ani horší vůz - trojka je podle nás lepší a čtyřka je v podstatě jen jejím větším faceliftem. Lidí, kteří by toužili po tomto konkrétním provedení dvojky, tak nutně bude naprosté minimum, existuje pramálo důvodů, proč jej chtít, třeba nedolévání AdBlue. Držet cenu budou jen jakési vrcholy racionální evoluce, tohle je pod ním. A prodat tento vůz za cenu blížící se 1 milionu Kč, který majitel zpočátku požadoval, bylo zcela nereálné.

Auto postupně zlevňoval, viděli jsme jej v nabídce za 32 tisíc Eur (asi 809 tisíc Kč) s upraveným motorem na 205 koní (to je bizarní, že, s autem pořádně nevyjel a přesto ho nechal upravit, to je vážně svérázný projev lásky...) a veškerým příslušenstvím, nebo za 30 tisíc Eur (cca 758 tisíc Kč) v kompletně originálním stavu. Nyní se v prodeji objevilo opět s cenami 32 900 resp. 31 900 Eur, tedy dráž než dřív a s polovičním rozdílem mezi oběma alternativními ciframi. V plné polní je to auto za 831 tisíc Kč.

Na jednu stranu to někteří nemusí vnímat jako úplně mizernou nabídku, nový stál tento vůz přes 50 tisíc Eur, dnešním kursem okolo 1,26 milionu korun. Ale komplexnější optikou to nesmysl je. Kupec nového auta si něco přihodí a má nový vůz, kupci ojetiny pak bude celkem ukradené, jestli má auto na tachometru 1 600, 16 000 nebo 26 000 km, s vyšším nájezdem statisíce pro změnu ušetří. Tohle je opravdu příliš specifická nabídka na to, aby si našla kupce jakkoli snadno. A tak si jej také nenachází.

Majitel to jak vidno přesto nevzdává a chce auto prodat draho, máme ale obavu, že se mu to jednoduše nepodaří. A bude si ho muset buď nechat, popř. statisíce slevit. Je to vlastně smutný příběh - vlastník si vůz nijak neužil a finančně na něm bude tak jako tak masivně krvácet. Tedy, pokud pro něj nebyl každodenní pohled na tuhle kung fu pandu na kolech v garáži k nezaplacení...

Zdroj: Skoda Superb Outdoor 2.0. Leder*Diesel@Mobile.de

Petr Miler