Autoforum

/

Foto: Autocenter Jaha, publikováno se souhlasem

Je to jedno z nejúspornějších moderních aut, která pořád dokážou odvézt celou rodinu i se zavazadly stovky kilometrů daleko ve slušném komfortu. Je to totiž relativně malý, lehký a přesto prostorný vůz, který s motorem 1,6 TDI obvykle hodně jezdil. Tento ne, nyní si jej může dovolit kdekdo.

Je to smutné, ale evropský automobilový svět posledních let nejlépe definuje slovo „naposledy”. Existuje spousta věcí, které se třeba ještě koupit dají, ale víte, že už to dříve nebo později znovu nepůjde. Anebo už to mezi novými auty ani nejde a také v případě ojetin na vůz nabízející to či ono narazíte v perfektní stavu tak zřídka, že tušíte, že už se to znovu nemusí stát. Zkrátka existuje jakýsi bod zlomu, po jehož překročení se nějaké auto buď nedá sehnat už vůbec, popřípadě ho koupíte jen za takové částky, že nedává smysl ho používat jako vůz pro každý den.

Příkladů z prvního ranku je nespočet. Myslíte si, že příští BMW M5 bude mít ryze spalovací pohon? Že další M3 bude mít manuál? Že se ještě někdy vrátí Mercedes třídy C od AMG s osmiválcovým motorem? Že ještě někdy bude k dispozici VW Golf R s ručním řazením? Že ještě někdy uvidíme dieselovou Škodu Scala? Mohli bychom zmínit milion takových věcí, které ještě donedávna byly a už nejsou. Anebo ještě ze setrvačnosti jsou a za pár let už jistě nebudou.

Ojetiny již byly vyrobeny, takže je ze světa nevymaže nic jiného než čas. Ten ale bývá neúprosný, a tak z jejich nabídky kosí jeden vůz za druhým. O to vděčnější musíme být za kousky, které majitelé dlouhá léta sotva používali a nakonec je pustí zpět do oběhu ve skvělém stavu. Jak jsme ale zmínili, mívá to háček v tom, že přetrvávající poptávka a stále menší nabídka stačí k tomu, aby ceny takových vozů mířily do stratosféry. Dokonce i když jako nové nebyly bůhvíjak populární - takové BMW M3 v generaci E90, tedy poslední em-trojka s atmosférickým motorem, navíc 4,0 V8, budiž příkladem.

Je to výsledek přeregulovaného světa, ve kterém slovo zákazníka přestalo mít váhu a rozhodují nařízení politiků a úředníku. Ta neudělala skoro zakázané zboží jen z motorů jako 4,0 V8, ale i z docela obyčejných věcí. A patří mezi ně i zmíněné úsporné diesely v menších autech. Tlak na stále větší emisní čistotu vedl k tomu, že tyto motory musely být osazovány stále dražšími anti-emisními systémy, až si je automobilky v levnějších vozech přestaly troufnout nabízet. Protože kdo dá 100 tisíc navíc za diesel v autě za 350 tisíc? Ve Škodě Kodiaq se to už moc nepozná, ve Škodě Fabia velmi.

Tak se stalo, že dnes na trhu prakticky nic menšího s dieselem nekoupíte. U Škody se začíná na Octavii, ani Scaly TDI nepřežily a hezké ojeté kusy dnes stojí kolem půl milionu. Pokud byste po zánovním praktickém a přitom dostupném dieselu od škodovky přesto toužili a půlmilion neměli, máme tu dnes hodně neobvyklou nabídku předchůdce Scaly - Rapid se stejným motorem, tedy 1,6 TDI.

Tohle auto není žádný drak, třebaže ve 105koňové verzi s manuálem špatně nejede, několikrát jsme ho testovali. A není to ani král kultivovanosti. Jedno obrovské kouzlo ale má - prťavou spotřebu v kombinaci s 55litrovou nádrží, je to jedna z nejúspornějších moderních škodovek s ohromným akčním radiem. Rapid 1,6 TDI jezdí oficiálně za 3,7 litru nafty na 100 km mimo město a reálně se pod 4 litry i bez enormní snahy, do 5, i když nechcete. A najet přes 1 000 km na jednu nádrž je u něj pomalu standard. Pokud tedy používáte auto pro ježdění 10 nebo 20 km do práce, je to jeden z těch vozů, u kterého snadno zapomenete, kdy jste vůbec naposledy tankovali.

Rapid 1,6 TDI má zkrátka své kouzlo a pořád není problém koupit jej ojetý, ale je už problém koupit ho málo ojetý. Však kdo by si pořídil diesel na ježdění „okolo komína”? Navíc i z nabídky Rapidu diesely nakonec vypadly a ještě před tím byly k mání hlavně tříválcové agregáty 1,4 TDI - to je něco, co bez touhy po nevypínatelných masážních sedadlech bez příplatku nechcete.

Naštěstí se našlo pár lidí, kteří si koupili dieselový Rapid ještě v dobách, kdy byl k mání jen se čtyřválci. A pak s ním nejezdili. Němec vlastnící Rapid 1,6 TDI v praktičtější verzi liftback na fotkách níže ho měl přesně 10 let a ujel s ním pouhých 25 300 km. To je legračně málo bez ohledu na verzi, na diesel je to skoro nic. A i když zvolil docela skromnou specifikaci Ambiente, ve které jsou vrcholem luxusu manuální klimatizace a lakované kliky dveří, přesto jde o atraktivní auto.

Je to totiž vůz typu „vše v jednom” - s Rapidem máme spoustu zkušeností a naložíte do něj snadno celou rodinu i s obrovským nákladem do „octavioidního” kufru, tady můžete přidat i přívěs nebo třeba držák na kola. Jde o servisně nenáročné auto, které s motorem 1,6 TDI nemá problém jezdit ani za zmíněných 3,7 litru nafty na 100 km. A když s ním nezačnete jezdit 100 tisíc km za rok, těžko bude dramaticky ztrácet na ceně. Takováto auta mají svou klientelu, nabídka na trhu nových vozů je ale prakticky nulová. Zachovalých ojetin je pár a budou jen ubývat.

Je to zkrátka jedno z oněch automobilových „naposledy”, které může být vaše za pro kdekoho přijatelných 11 300 Eur, tedy asi 274 tisíc Kč. Optikou někdejších cen Rapidu to není pakatel, optikou dnešních cen nových aut a nulové dostupnosti podobných spořílků mezi nimi ale vůbec ne. A klidně se vsadíme, že když s ním z další 3 roky nenajedete víc než nějakých 50 tisíc km, prodáte jej za velmi podobné peníze, pokud ne ještě dráž. Ukažte nám lepší auto pro ekonomicky těžké časy?

Rapid TSI, který jsme před 10 léty dlouhodobě testovali, máme pořád v dohledu a i dávno po protnutí 100tisícové mety najetých kilometrů funguje velmi dobře, potrápila ho jen prasklá pružina a pár drobností, jinak drží. Tohle je relativně jednoduché auto, které vám může vydržet hodně dlouho. A s dvěma sadami kol pro zimu i léto by nemuselo v dohledné době vyžadovat ani žádné větší investice.

Zdroj: Autocenter Jaha@Mobile.de

Petr Miler