Autoforum

/

Foto: Steinbeck Automobile, publikováno se souhlasem

Tohle auto svého času sice bylo vrcholem nabídky, současně bylo ale také něčím normálně dostupným. Dnes je to věc, která se nedá koupit nová už déle jak dekádu. Poslední zachovalé kusy tak dráždí chuťové pohárky fandů, kteří se nepřenesli přes další, často nesmyslný vývoj.

Pro fanoušky BMW a řady 3 obzvlášť nebyla generace E90 se svými deriváty dlouho ničím atraktivním. Ani trochu. Po ikonické E46 představovala ústupek téměř ve všech směrech, zejména pak co do kvality provedení a kvality jízdy. Za její éry se v komunitě nadšenců čekalo na to, co lepšího přijde po ní, nic takového ale už nikdy nedorazilo. A tak se z dnešního pohledu jeví é-devadesátka úplně jinak, protože naopak přišly věci ještě kontroverznější.

Právě optikou pozdější nabídky značky to bylo ještě pravověrné BMW s jasnou převahou šestiválcových motorů v nabídce, obvykle se zadním pohonem a ručním řazením k dispozici téměř k jakékoli verzi. Po é-čtyřicetšestce ale zůstala v nabídce mnichovské značky taková prázdnota, že E90 prostě zůstávala mimo pozornost nadšenců - nebylo to tak komplexně promyšlené, kvalitní ani designově nadčasové auto. Dnes ale představuje přinejmenším poslední šanci mít v řadě 3 motor R6 bez turba, což pro řadu lidí bude neodolatelný magnet.

Není to jediný důvod, proč ho chtít. V provedení před faceliftem je to už dostatečně moderní auto na to, aby bylo rychlé, spolehlivé a dostatečně vybavené, ale ještě ne „příliš moderní” na to, aby řidiči do jeho práce více mluvilo, než aby ho poslouchalp. Chcete-li bavorák ještě s hydraulickým posilovačem řízení, je to poslední šance, už s faceliftem é-devadesátky přišly pro nadšence nežádoucí elektrické posilovače. A to berte jen jako symbol, celé auto se s tzv. LCI z řidičského pohledu změnilo k horšímu.

Důvody zatoužit se tedy dnes najdou, problém tkví jen v tom, že už se dost přes 10 let nevyrábí, takže spolehnout se musíte na trh ojetých vozů. Takovou M3 E92 pořád ještě koupíte pěknou relativně snadno (relativně prosím podtrhnout, prostě se skoro kdykoli najde pár jednotek hezkých kusů někde v Evropě), jenže stojí spoustu a stále více peněz - bez milionu a půl v kapse na málo jetý exemplář bez hromady skrytých problémů raději ani nepomýšlejte, spíš budete muset ještě pár set tisíc přitlačit.

Skromnější nadšenec si ovšem vystačí i s méně talentovanými alternativami, jenže ty už se v dokonalém stavu nevídají léta. Níže ale jednu takovou máte. A to je to skutečně ideální benzinový třílitrový šestiválec ve verzi před faceliftem ještě s nepřímovstřikovým, velmi příjemným motorem o 265 koních výkonu . A fakt, že má ruční řazení, jeho žádoucnost jen podtrhuje.

Je to tedy černý sedan 330i v téměř ideální specifikaci, o kterém bychom řekli, že zestárl do krásy. Dobře, nádherné auto to pořád není, v záplavě kýčovitosti moderních designů ale vypadají najednou i Banglovy linie docela střídmě a vkusně. Víc autu slušel M-paket v kombinaci s bílými blinkry a světly s xenonovými lampami, to ano, ale nemůžete chtít všechno.

Podstatné je tu nakonec něco úplně jiného - stav a historie. Kondice auta je prý dokonalá, za což vůz vděčí hlavně tomu, že od své první registrace v roce 2006 najel pouhých 31 tisíc km v rukou jediného majitele. Ten se o svůj vůz dobře staral a garážoval ho. Auto tak vypadá prakticky bezchybně a má pečlivě vedenou servisní historii.

Vozu na pohled skutečně není mnoho co vytknout. Krom xenonů a navíc nejde o úplně nuzně vybavený kousek - navigace, vyhřívaná sedadla, polokožené čalounění... Za to všechno se se v Mnichově tehdy připlácelo. Označení 330i říká, že pod kapotou je řadový šestiválec o objemu 3,0 litru (kde jsou ty časy!), který dává 195 kW alias zmíněných 265 koní. Krátké převody této verze spolu s manuálním řazením a hmotností jen 1 480 kg bez řidiče (kde jsou ty časy 2!) dělají z auta velmi kompetentní nástroj, i když víc než dynamikou bude těšit svou ovladatelností a noblesou řadové šestky. Pro běžný provoz, víkendové ježdění po okreskách i rychlé svezení po dálnici je to vynikající balíček.

Dobrou zprávou se zdá být i cena. K mání je za 18 999 Eur, což není nic, dnes to znamená asi 460 tisíc Kč, ale podívejte se, co si za ně koupíte jiného. Tady můžete mít vzácnost svého druhu, poslední bavorák s atmosférickou R6 ve stavu ročního auta (tak to alespoň prezentuje prodávající). Za takovou sumu pořád nekoupíte ani základní čtyřválcovou Fabii, dostanete pořád jen tříválcový výsměch s objemem 1,0 litru, míň jak poloviční motor. Nemusí to být nezajímavá koupě, taková auta už asi nikdy nebudou, natož pak za 460 tisíc. Jsme přesvědčeni, že o tohle auto se nadšenci poperou.

Zdroj: Steinbeck Automobile@Mobile.de

Petr Miler