Autoforum

/

Foto: Koster & Hogeslag Automotive, publlikováno se souhlasem

Je jich míň a míň a míň, přitom není zase tak dávno doba, kdy jste si v této třídě aut mohli vybrat dokonce hned z několika aut s pořádnými motory V8 a manuálními převodovkami. Kombík ale byl jen jeden z nich a dnes je v krásném stavu raritou k pohledání.

Když někdo zatouží po rychlém každodenním autě s ručním řazením, do kterého naloží i rodinu, má dnes v podstatě už jen jednu možnost - stále aktuální BMW M3 G80. Jen v jeho případě dostane čtyřdvéřový vůz s výkonem přes 400 koní a manuálem. Už to ale nesmí být kombík, už to nesmí být čtyřkolka a už to nesmí být lepší než 480koňová verze, ke všemu dalšímu už dostanete jen automat. A konkurenční značky se s ručním řazením u podobných aut neobtěžují vůbec.

V minulosti bylo lépe, je to ale minulost stále dávnější. Řeč je o Audi RS4 generace B7, které se prodávalo v letech 2006 až 2008. Pokud chcete výkonný motor bez turba, čtyři dveře, manuál a pohon 4x4, je to úplně poslední možnost, která se kdy naskytla, k dispozici byl navíc jak sedan, tak kombík. Takové auto se navíc zdá být i dobrou investicí, neboť tato generace RS4 byla posledním Audi, které nabídlo manuál.

Té další s označením B8 zůstal alespoň motor V8, ze scény ovšem ruční řazení odkráčelo. Ta předchozí B9 už přepřáhla na přeplňovanou V6 a automat s hydrodynamickým měničem místo dvouspojky. Špatné auto to není ani omylem, puristy nicméně nemá šanci ohromit. A současná RS5 Avant B10? Rádi bychom řekli, že to je vtip, ale není, protože vtipu se budete smát. Jak hluboko Audi s tímto vozem kleslo, nad tím se dá jen usedavě plakat.

Ale zpátky do minulosti. Před vznikem RS4 B7 se tento model vyráběl jen ve verzi Avant, právě B7 se ale nejprve představila v lednu 2006 na detroitském autosalonu jako sedan. Až pak přišlo na řadu kombi a ještě později kabriolet. Tahle generace byla v době svého představení jediné Audi RS, které mělo atmosférický motor. Právě tento fakt její cenu šroubuje čím dál výš.

Oním motorem je 4,2litrový osmiválec s přímým vstřikováním paliva a plochou klikovou hřídelí. Maximum otáček leží na čísle 8 250 a podle toho vypadají parametry - výkonu 420 koní motor dosahuje v 7 800 otáčkách a točivého momentu 430 Nm ve stále celkem vysokých 5 500 otáčkách. 90 % je ho ale dostupné mezi 2 250 a 7 600 ot./min. Motor tedy je opravdu hodně pružný, ať už se s nim pohybujete skoro v jakýchkoli otáčkách.

Pohání všechna kola přes systém quattro s mezinápravovým diferenciálem Torsen, který posílá standardně 60 % výkonu dozadu a 40 % dopředu. Na obou nápravách jsou otevřené diferenciály, kterým pomáhá elektronická náhražka uzávěrky - elektronika přibrzďuje kolo s rychlejšími otáčkami. O odpružení se starají tlumiče, které Audi pro tenhle model dodávalo KW. A třebaže jsou Audi známá tuhými podvozky, zrovna ten v RS4 umí být pevný, ale zároveň poddajný, s adaptivním tlumením je to pohodlnější auto než dobové dieselové A4 s paketem S-line a velkými disky kol. Neděláme si legraci, pamatujeme i majitele říkat, že to byla paradoxně nejkomfortnější B7.

Samozřejmě, jsou tu i nevýhody. Tou největší je, že celý osmiválec je vystrčený před přední nápravu. Ne že by to byl nejtěžší motor na světě, ale na jízdních vlastnostech je to poznat, i když se to nastavení podvozku a quattra snaží maskovat. Přesto je ale tahle generace RS4 vynikajícím vozem a pokud nemáte pyžamo s trikolorou BMW M, může být zajímavou koupí, v případě RS od Audi jednou z nejlepších.

Problém je, že po brzy dvou dekádách od začátku výroby není vůbec jednoduché sehnat tuhle RS4 alespoň v pěkném stavu. Pravidelně se díváme na alespoň nějak zachovalé kousky a obvykle jich najdeme v Evropě na prodej přesně 0. Černý kombík na fotkách níže je ale aspoň trochu výjimka - není to žádná garážová královna, má za sebou 123 tisíc kilometrů, ale měl vždy dobrou péči a je to na něm znát, je opravdu krásně zachovalý. A také celkem slušně vybavený, jakkoli „plná polní” to není, například vítané karbon-keramické brzdy chybí (ano, už tehdy je šlo do RS4 mít).

Je to auto, které v posledních letech jen roste na ceně, takže i tento kousek s ne až tak dokonalou historií (123 tisíc km je na sportovní auto vždy dost) stojí 59 950 Eur, tedy asi 1,47 milionu Kč. To opravdu není málo, ale aspoň nebudete mít problém si s autem čas od času pořádně sjet, kilometry navíc už cenu tolik neovlivní. Jinak je to vůz, se kterým můžete pořád občas jezdit, užívat si ho a neprodělávat. Však co vám dnes výše popsané nabídne za jakékoli podobné peníze? To není řečnická otázka, odpovědí je jedno slovo: Nic. A obáváme se, že do budoucna už nikdy nic takového znovu nepřijde, proto se také cena bude držet nadále vysoko.

Zdroj: Koster & Hogeslag Automotive@Autoscout24.de

Petr Miler