Autoforum

/

Foto: Louth Volks World, publikováno se souhlasem

To je červených písmenek, co říkáte? Víc už jich být ani nemůže. Těchto verzí vznikla jen hrstka, většinou dost jezdila a když už náhodou ne, byla zničena tuningem. Originál s 23 tisíci najetými km je taková rarita, že si jej někteří rádi přestaví na levostranné řízení.

Tohle auto bude na méně znalé působit naprosto tuctově. Však jde o Volkswagen Golf čtvrté generace, který byl svého času (ostatně jako všechny jeho iterace) nejprodávanějším autem v Evropě. Mezi léty 1997 a 2003 se jej vyrobilo 4,92 milionu kusů a vidět ho na silnici není vlastně nic zvláštního ani dnes, 20 let po skončení výroby.

Jenže není Golf jako Golf, chce se říci. Tato jeho generace byla nabízena v dnes až neuvěřitelném počtu verzí a motorizací, z nichž některé se dočkaly jen omezeného zájmu zákazníků, nezřídka kvůli své ceně. Jednou z takových bylo provedení s motorem 1,9 TDI PD o výkonu 110 kW (150 koní), které se do jeho nabídky dostalo až v druhé polovině životního cyklu mezi léty 2000 a 2003. Koupit jste jej mohli jen s nejvyšším výbavami, dokonce i jako GTI. Ačkoli VW už dříve přišel s Golfem GTD a nabízí jej i dnes, ve čtvrté generaci byla sportovní verze s motorem TDI prostě GTI. A byl to jeden z mála koncernových vozů, který se tohoto motoru dočkal.

Byl to vrchol jedné evoluce, v případě Golfu to byl nejsilnější diesel, který se do něj montoval. Mimo něj tento dnes legendární motor vznikl už jen v jedné lepší verzi. Se 118 kW (160 koní) byl montován do dalšího zajímavého exota, tehdejší dieselové Ibizy Cupra. Navíc spousta lidí tvrdí, že Golf IV byl poslední opravdu kvalitní Golf, na kterém se prostě nešetřilo a do nižší střední třídy vnášel luxus, který tehdejší konkurenti nenabízeli. A nebo jej alespoň tak úspěšně neprodávali.

Vůz, který máme před sebou, tato slova nerozporuje. Je to právě verze GTI s motorem 1,9 TDI PD se 150 koňmi, kterých na trhu ojetých aut najdete naprosté minimum. A když už na nějaký narazíte, jde obvykle o dávno opotřebované a porůznu opravené kusy. Tento je jiný. Jde o limitovanou edici 25th Anniversary, která má na tachometru pouhých 23 337 km za 21 let existence v rukou jediného majitele. To snad musí být poslední takto zachovalý exemplář na světě, dávno jsme nic takového neviděli. Jeho stav je navíc naprosto originální a skoro netknutý - nechybí ani jedno písmenko z nápisů na zádi, nechybí dobové plakety, návody, toto je skutečně stav 1A.

Ne každý je fandou jednoduché elegance Golfu IV, ale mně osobně nikdy nebyla cizí. Nejsem ani zdaleka obdivovatelem „všeho koncernového”, ale při pohledu na použité materiály, jednoduchou nadčasovou architekturu a některá řešení se nelze ubránit dojmu, že před sebou máte „něco víc”. Díváme se do víc jak dvě dekády starého ojetého vozu, přesto působí mimořádně. Co jistě nepřehlédnete, je volant na pravé straně, auto bylo prodáno a dodnes pobývá ve Velké Británii, ale takovým exotům nemůžete koukat na zuby, pardon na pozici volantu. Pokud byste auto chtěli hlavně jako relikvii do garáže, je to jedno. A pokud byste jej chtěli na ježdění, předělání na levostranné řízení bude stát nevýznamné peníze vedle toho, kolik budete muset dát za auto jako takové.

Jeho cena totiž pochopitelně není malá, požadovaných 19 995 GBP znamená asi 570 tisíc Kč, za to už koupíte leccos mnohem novějšího. Jenže tohle je vážně mimořádná nabídka a nejen svou povahou. 1,9 TDI PD byl v těchto verzích skutečně motorem, který „jel a nežral”, jak si zvykli tvrdit naftomilové. Jeho 150 koní v 4 000 ot./min a 320 Nm v 1 900 ot./min se staralo o zrychlení na stovku za 8,6 sekundy a maximální rychlost 216 km/h. Kombinovaná spotřeba 5,4 litru nafty na 100 km v dnešní době nezapůsobí, jenže „za pět” se tehdy s Golfem 1,9 TDI PD jezdit dalo docela snadno.

Nic špatného vám o voze neřekne ani Richard Hammond (ano, ten Hammond) v recenzi verze GTI TDI z dob, kdy ještě nedělal pro Top Gear a kterou pro doplnění také přidáváme. Vrcholný naftový Golf 4. generace asi neocení každý, pokud ale po něčem takovém pasete, tohle je vážně jedinečná možnost, jak se dostat k originálu v možná neopakovatelném stavu. Je to dobový obraz jedné z vrcholných nabídek koncernu VW v nižší střední třídě a nelze mu ani dnes upřít jisté kouzlo. Nakonec, i ta tři červená písmena v označení TDI na nějakém „koncernovém” autě hned tak nespatříte...

Zdroj: Louth Volks World@CarGurus

Petr Miler