Autoforum

/

Foto: Kirschstein - Das Autohaus, publikováno se souhlasem

Prodávalo se jen rok a spousta lidí ani nebude vědět, že vůbec vzniklo, za současných cen benzinu a nafty ke své škodě. Paliva totiž jen usrkává i v reálném provozu, je to jeden z vrcholů evoluce svého druhu, který padl za oběť ideologii.

V posledních letech se v evropském automobilovém světě odehrávají velké změny. Být iniciované vědou či poptávkou, dá se na ně hledět se zalíbením, ony jsou ale vesměs dílem regulací, které tlačí především výrobce a částečně i zákazníky tím či oním směrem. A nebo jsou dány ryze ideologicky motivovanými rozhodnutími automobilek, které brzkou budoucnost vidí určitým způsobem bez ohledu na to, zda je takový vývoj ospravedlnitelný technicky, natož pak ekonomicky.

Velká část těchto změn se týká naftových motorů, které byly regulacemi po dekády protěžovány kvůli své vyšší efektivitě. Lidé na ně rychle začali slyšet a jejich podíl na trhu překonal i hranici 50 %. Pak si ale politici našli jiné oblíbence a naftové motory nejenže ztratily podporu, staly se jakýmsi otloukánky. Oblibu u zákazníků vesměs neztratily, nebyl důvod, s nutností plnit stále přísnější emisní normy se ale staly příliš drahými na výrobu, což je učinilo nekonkurenceschopnými ve většině jakkoli menších aut. Navíc se stalo módním nad nimi lámat hůl, a tak zatímco dříve jste si mohli koupit třeba i naftovou Kiu Picanto, dnes diesel nepořídíte ani do menších SUV typu Škoda Kamiq.

Některé značky s nimi ze stejných důvodů skončily zcela napříč všemi třídami, a to často velmi překotně. Mezi takové patří i Honda, která ještě v roce 2017 představila nový superefektivní diesel s údajnou spotřebou 3,7 litru na 100 km a z vlastní zkušeností můžeme říci, že je skutečně mimořádně úsporný. Je to ten motor, u kterého se musíte snažit, aby vůbec něco „žral”, skutečně, chce jízdu hodně bez zábran, aby se spotřeba v litrech na 100 km stala aspoň dvoucifernou. Okolnosti mu ale nepřály, Honda se pro nový nafťák příliš nepřetrhla a o pouhý rok později oznámila, že s ním končí.

Tento motor se ale ještě stihl dostat do (alespoň v Evropě) stále aktuální 10. generace Civicu, možná to ani nevíte. Působí skoro nepatřičně vidět poslední Civic s dieselem, musí to být velká rarita, ani v Německu jich na prodej není ani 30, s ohledem na své stáří ale obvykle nejsou příliš ojeté. Koupit lze spoustu aut s nájezdy téměř nulovým až ty, které si odkroutily více jak 100 tisíc km. A je zajímavé, že na dnešní dobu nejsou nijak zvlášť drahé.

Na fotkách níže můžete vidět kousek, který jsme vybrali pro dobrý poměr stavu a ceny. Poprvé byl registrován na začátku roku 2019 a dodnes najel pouhých 86 tisíc km. Není to nic, jde ale zjevně o velmi zachovalé a dobře vybavené auto, které nabídne veškerou praktičnost poslední generace Civicu a k tomu mimořádně efektivní (a dokonce i zvukově docela příjemný) motor o výkonu 120 koní, s nímž i rodinu povozíte pod 5 litrů nafty na 100 km bez velkého úsilí. A když se trochu posnažíte, dostanete se i pod 4, v dnešní době to bude k nezaplacení.

Tohle všechno může být vaše za necelých 19 tisíc euro, tedy asi 465 tisíc Kč, navíc lze odečíst DPH a dostat se tak až k 390tisícové ceně v korunách. Uvážíme-li, co se za takové peníze dnes dá koupit nové a jak výjimečné tohle auto je, jde o velmi pěknou nabídku teprve tříletého auta. Můžete ale mít i levnější, více jeté a méně vybavené kusy. A nebo naopak dražší, pořád skoro nejeté vozy - i v oné malé nabídce si lze slušně vybírat.

Honda s diesely skončila, další nikdy nevyrobí a poslední evoluce jejího povedeného nafťáku o objemu 1,6 litru může být zajímavá také pro další majitele. I na dnešním trhu se zkrátka najdou zajímavé ojetiny, jen to chce jít po něčem, co ostatní nehledají. A v tomto případě často ani neví, že existuje.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler