Autoforum

/

Foto: Auto Keijzers, publikováno se souhlasem

Jistě, pancéřovat se dá cokoli, musíte mít ale extra důvod, abyste si za základ vybrali zrovna takové auto. Tady byl jednoduchý - mělo-li jít o domácí reprezentativní limuzínu hlavy státu, nic jiného to v podstatě být ani nemohlo.

Pokud se s nadšenci do aut pustíte do debat okolo pancéřovaných vozů, řeč se obvykle stočí k velkým německým limuzínám jako Audi A8, BMW řady 7 nebo Mercedes třídy S. Tyto obrněné modely se staly jakými „průmyslovými standardy”. Vznikají přímo v továrnách jednotlivých značek a spojují vše, co taková auta musí umět - jsou reprezentativní, luxusní, pohodlná, výkonná a pochopitelně i bezpečná. Málokdo jiný než velká automobilka si může dovolit na takto vyvinuté auto reálně střílet ostrými a házet na něj granáty, aby ověřil, že zabezpečení funguje i jinak než na papíře.

Logiku to ale má také cenovou. Když má někdo nepřátele, kteří na něj vůbec mají důvod a možnost zaútočit kdekoli na silnici, jde typicky o bohatého či alespoň mocného člověka, který do takového auta může sám investovat, popřípadě je mu přiděleno. V takovém případě se na cenu příliš nehledí. A i kdyby ano - když už se někdo investuje do oné ochrany, což samo o sobě vyjde na sedmimístnou částku, nemá moc velký smysl pancéřovat Škodu Fabia. Bylo by to jako koupit si na karbon-keramické brzdy na ojetou Octavii, stálo by to víc než zbytek auta.

Tento stav má za následek, že se i mezi ojetinami málokdy vidí v prodeji něco diametrálně odlišného. Vedle zmíněné trojice se najde i pár SUV a sem tam vozy o třídu níž, takové pancéřované Audi A6 se pořád sehnat dá. Všechno ostatní je rarita a auto, které vám dnes ukážeme, raritou je. Navíc s pozoruhodnou historií.

Narazil jsem na něj náhodou v nizozemském prodeji, jeho původ je ale kapánek jiný. A leccos řekne už značka vozu - Alfa Romeo. Přemýšlím, kdy naposledy jsem viděl obrněnou Alfu a tuším, že jediná možná odpověď je „nikdy”, i proto vám ji chceme ukázat. Zvoleným modelem se stala Giulia, tedy relativně malý sedan, který byl v tomto případě opatřen pancéřováním úrovně B4. To se zdá být jako ideální kompromis - B4 odolá hlavně ručním palným zbraním a dalším menším rizikům, což sice neobstojí před tankem, jakkoli sofistikovanější „náhodný” útok je ale nepravděpodobný, pokud si neříkáte americký prezident nebo tak.

B4 navíc znamená, že auto zůstává lehké, dobře použitelné a relativně dostupné. Prodávající bohužel nemá kompletní technikou dokumentaci, při úpravách vozu ale byly použity lehké materiály jako kevlar, pochopitelně jsou tu o neprůstřelná okna. Hmotnost navíc není zásadní, podle technických parametrů má jít jen o 105 kg. Výhodou takového řešení je, že jej lze bez potíží provozovat soukromě, tohle je prostě citlivě kompromisní zabezpečí, nikoli trezor na kolech, který potřebuje speciální všechno od brzd po pneumatiky.

Pokud si říkáte, kdo zrovna takové auto potřeboval, je to prosté - italská premiérka. Pokud chtěla nebo měla jezdit něčím jiným než SUV a mělo to být italské auto, na výběr prakticky neměla. Samozřejmě nešlo o její osobní auto, původním provozovatelem je státní aparát a tento původ vozu je nesporný. Prodávající říká, že k vozu přihodí fotografie, na kterých z auta vystupuje přímo Giorgia Meloni. Pokud jí někdo fandí, může to pro něj být také zajímavý impuls ke koupi.

Jinak nejde o až tak mimořádnou verzi. Je to slušně vybavené provedení s motorem 2,0 T a pohonem Q2. Prodávající říká, že vůz má pohon všech kol, ale podle nás je to mýlka, nedošlo-li k nějaké specifické úpravě, Q2 je zadokolka se samosvorem. Na zadní kola by tak mělo mířit 280 koní a 400 Nm, což je s hmotností okolo 1 700 kg dost na to, aby se nějakému útoku dalo „předejít i aktivně”.

Vůz si jinak užil své, pochází z roku 2019 a najel s Meloni a spol. 113 985 kilometrů. Na takový nájezd je s cenou 49 900 euro, tedy asi 1,2 milionu Kč, poměrně drahý. Ale ukažte nám druhý takový vůz, ukažte nám Alfu, ve které vás neodstřelí... Tak či onak výjimečná věc, podívejte se na ni sami.

Zdroj: Auto Keijzers@Marktplaats

Petr Miler