Autoforum

/

Foto: Banmann Automobile Hannover, publikováno se souhlasem

Je to lidový německý superkombík, o kterém možná ani nevíte, že vznikl. Verze Sport po prvním majiteli s dokonalou servisní historií a bezvadným stavem je dnes naprostou raritou, většina Omeg dávno skončila na vrakovištích.

Opel Omega byl svého času velmi zajímavým vozem. Nabízel spoustu místa a komfortu, benzinové i dieselové šestiválce pod kapotou a hnaná zadní kola. Byl lidovou alternativou k BMW či Mercedesům - nenabízel jejich prestiž, ale svým projevem si s nimi v mnohém nezadal a prodával se citelně levněji. Není divu, že byl žádaným, i u nás jich byla na silnicích k vidění spousta.

Dnes ale patří leda ke kdysi oblíbeným vozům, které rychle zmizely ze silnic. Jeho druhá generace byla zároveň tou poslední, pak Omegu bohužel nahradil velký a nikým nechtěný hatchback Signum. Možná nebyl špatný, ale byl to hatchback a měl jen přední náhon, po Omeze to byl krok zpět a lidé mu jasně ukázali vztyčený prst, který nikdo nechce vidět zblízka.

Výsledkem je, že někteří mohou po Omeze prahnout i dnes, jenže tenhle model je už hodně starý a naprostá většina kusů s šestiválci - přiznejme si, Omega byla dost těžká a větší motor jí slušel nejvíc - už ani neexistuje. A pokud ano, to nejlepší má dávno za sebou. Občas se objeví v prodeji netknutý exemplář s téměř nulovým nájezdem, to už jsou ale zase sběratelské kusy za vysoké statisíce, které už nikdo nebude používat jako auta. Dnes tedy před sebou máme máme něco mimořádného - skutečně krásně zachovalou Omegu, dokonce v méně obvyklé verzi Caravan (tedy kombi) a v ideální technické specifikaci s naprosto jasnou historií.

Jde o verzi 3,0 V6, tedy vrchol Omegy v provedení po faceliftu (před ním si říkala MV6), navíc v provedení Sport. Časově je to už dost staré auto, pochází z roku 2000 a existuje tedy už 23 let. A nedá se říci, že by stálo někde ve stodole, na tachometru má 53 615 km. To je dost málo na to, abyste nad autem neohrnuli nos, současně jde ale o dost na to, aby nešlo o žádný sběratelský relikt. Klíčové ale nakonec je, že jde o neobyčejně zachovalý kousek. Hlavní zásluhu na tom má první a jediný majitel, který s autem po 23 let očividně zacházel s velkým citem, navíc jej do poslední chvíle pravidelně servisoval - poslední prohlídku auto absolvovalo letos 3. února.

Výsledkem je naprosto mimořádný kousek, který vypadá skoro dokonale zvenčí i zevnitř a nemá podle prodávajícího žádný technický problém. Označení 3,0 V6 znamená pochopitelně šestiválec a bohužel také nutnou automatickou převodovku, ale luxusní pojetí Omegy tuhle volbu úplně neodsuzuje. Na hraní máte v každém případě 211 koní výkonu a 270 Nm točivého momentu z třílitrového vidlicového šestiválce, což na druhou půlku 90. let není špatné. Stovka za 8 sekund a maximálka 235 km/h možná neohromí, ale také neurazí.

Není to také stroj pro někoho, kdo by chtěl se zadokolkou trestat horské silničky, na to je příliš velké a těžké, má příliš měkký podvozek a sedačky už od pohledu moc bočního vedení nenabídnou. Hledáte-li ale pohodlný cestovní stroj s charakterem, nadčasovým vzhledem a navíc obrovským vnitřním prostorem, dnes velkou vzácnost, tohle auto může být zajímavou volbou.

Výhodou je, že ačkoli tohle auto vypadá opravdu hezky, nestojí nesmyslné peníze. Může být vaše za 7 777 euro, tedy asi 182 tisíc korun. A to vážně není moc, jde-li vůz v tak mimořádném stavu. Je to svérázná relikvie své doby, kterou už jako novou zaručeně nekoupíte. Nebo snad čekáte, že se Opel vrátí na trh kombíků vyšší střední třídy s motory V6 a zadním pohonem?

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler