Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Kabinet Petra Fialy soustavně hledá inspiraci v zahraničí. Pokud tedy stále stojí o stavbu gigafactory v Líních, měl by se více zajímat o situaci v Kanadě. Vábení koncernů Stellantis a Volkswagen totiž vyústilo v noční můru pro kanadské daňové poplatníky.

Na počátku září přišel okresní soud v Plzni s přelomovým verdiktem. Dle rozsudku totiž musí firma PlaneStation vyklidit letiště v Líních, kde možná vznikne továrna na výrobu baterií koncernu Volkswagen. Vláda premiéra Petra Fialy, které o projekt velmi usiluje, začala na dopadové studii pracovat již na počátku léta. A slibuje, že s elektromobilitou budou spojena jen samá pozitiva. Něčemu takovému se ovšem těžko věří, zvláště když podobná gigafactory má být postavena také v Kanadě. A dosavadní vývoj nepřipomíná procházku růžovým sadem ani v nejmenším.

Kanada je přitom v rámci zásob lithia klíčovým hráčem nejen na severoamerickém kontinentu, ale také ve světě - se 681 tisíci tunami ji po Chile, Austrálii, Argentině, Číně a USA patří šesté místo v žebříčku. Kromě toho se tam ovšem nachází i další vzácné prvky, které jsou potřeba na výrobu magnetů sloužících v elektromotorech. Ve své podstatě je tak ideální pro výstavbu továren na výrobu jak baterií, tak samotných elektrických aut. A pokud výrobci nehodlají být závislí pouze na Číně, což lze přirovnat k hrátkách s ohněm, měli by se do Kanady hnát.

K ničemu takovému ovšem nedošlo a nedochází. Koncern Stellantis zde totiž zahájil práce až poté, co mu byla přislíbena obrovská vládní podpora. Ještě velkorysejší se pak ukázal být kabinet premiéra Justina Trudeau k Volkswagenu, kterého země vábí s pomocí 13 miliard kanadských dolarů (cca 221,06 mld. Kč) na daňových úlevách a 700 milionech CAD (11,9 mld. Kč) ve formě grantu. Něco takového se ovšem Stellantisu nelíbilo, a proto výstavbu pozastavil. Znovu se rozjela až poté, co podpora pro tuto automobilku vzrostla na 15 mld. CAD (255,07 mld. Kč), čímž se hra přibližně vyrovnala.

Již sama o sobě je tato situace takříkajíc na palici. Politici výrobcům zařídili neskutečné úlevy již díky tomu, že komplikují či dokonce zakazují prodeje spalovacích aut. V podstatě veškeré investice většiny výrobců tak míří jediným směrem, a to elektrickým. Zároveň tu máme zemi, která disponuje naprosto vším, co je k výrobě takových aut potřeba. Tím se redukují náklady na dopravu, logistiku a vše s tím spojené. Klesá také závislost na Číně, jejíž elektrická auta jsou pro západní značky velkou hrozbou.

Nic z toho však automobilkám nestačí, místo toho začínají jednat ve stylu „podejte jim prst, urvou vám celou ruku“. Pro českou vládu je to nemalé varování, bez enormní podpory k nám totiž VW nepřivábí. Co je však podstatnější, pokud se tak stane, bolet to bude nás všechny. Když totiž Trudeau ony granty odklepával, sliboval, že návratnost projektu bude méně než pětiletá. Nyní se však ukázala, že realitou je 20 let. A to navíc jen za podmínky, že obě továrny se rozjedou již příští rok a vše půjde podle plánu. To jen znovu podtrhuje otázku, proč cpát peníze výrobcům, kteří se chlubí stále většími zisky. A kteří by kvůli oněm kovům a dalším výhonu nejspíš v Kanadě skončili tak jako tak.

Znovu se tak jen potvrzuje, že jakkoli dotační politika mohla mít na počátku ušlechtilý cíl, ve finále dopadla jako cokoli, co je spojené s přerozdělováním veřejných peněz. Tedy přikrmováním nakrmených a ožebračování „hladovějících”. Situaci pak do ještě horšího světla vrhá fakt, že těžba lithia v Kanadě je v současné době velmi omezená a třeba ve srovnání s Čínou ani nestojí za řeč. Pokud tedy obě továrny mají odstartovat svou činnost již příští rok, nejspíš se bez dovozu vzácných kovů neobejdou. Zvrácenost dnešní doby tak nabírá stále bizarnějších obrysů.

{

Zdroj: Carscoops

Petr Prokopec