Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Je to jako nemoc prostupující celým odvětvím. Místo snahy soustředit se na potřeby zákazníků a jejich uspokojování se manažeři automobilových firem orientují jen na plnění „socialistických závazků”. A když se ukážou být nesplnitelnými, volají po tom, aby někdo ohnul zákazníky v jejich prospěch.

Těžko říci, co si myslet o manažerech, jako jsou Klaus Zellmer nebo Martin Jahn, ať zůstaneme v domácím rybníku. Svými vyjádřeními, jako jsou ta probíraná v článcích odkazovaných výše jen dokola ukazují svou nekompetentnost a neschopnost vnímat realitu trhu, na kterém působí. Jejich uvažování se ve zkratce řečeno nese v duchu: „Děláme to, co nechcete, ale děláme to přece pro vás.” A rozšířit ho lze ještě větou: „Neptali jsme se nikoho, jestli to koupí, ale už jsme to vyrobili, tak nám za to zaplaťte.”

Bohužel ani jedno není žert, byť to tak může znít. Z Martina Jahna jsou cítit závany pragmatismu, otištěno do reality ale působí jen jako laciná snaha získat body u široké veřejnosti, která není nijak reflektována v tom, co reálně dělá. Nejen ve zmíněných vyjádřeních si totiž opakovaně stěžuje na věci, které jím spoluřízená automobilka roky aktivně podporovala, navíc se velmi negativně se vymezovala proti všem, kteří upozorňovali na to, jak ošidné a potenciálně zkázonosné to je. Nyní má přesně to, co chtěla, a stěžuje si? Však přece vyhrála.

Klaus Zellmer už se o žádný „realismus” ani nesnaží, když se tváří, že jím řízenou firmu nyní někdo vrhl do nějakého nového problému, a říká: „Znepokojuje mě to. Systém na nás momentálně vyvíjí neuvěřitelný tlak,” s dovětkem, že sice uznává, že emisní cíle, které dnes automobilky drtí, jsou tu roky, ale prostředí se „masivně změnilo”. Mohli bychom znovu probírat, jak nesmyslné vyjádření to je, ale už jsme to udělali dřív. Pro dnešek jen dodáme, že jeho předchůdce ve vedení té samé firmy varoval před čtyřmi roky přesně před tímto, takže Zellmer prostě selhal v tom, že to navzdory varováním neviděl a celou tuhle hazardní hru vědomě hrál. Mohl to zastavit, místo toho umlčoval kritiky. A nyní čeká lítost a ohledy?

Přijde nám to na hlavu postavené, ale utěšovat se můžeme tím, že stejné je to téměř všude, akorát to nemáme na talíři tak zřetelně. Dosvědčuje to Alex Smith, bývalý kolega obou pánů, který měl pět let na starosti zastoupení celé skupiny Volkswagen ve Velké Británii. V listopadu skončil, z veřejně neznámých důvodů, sám to komentuje tím, že po zmíněné době potřebuje „osvěžit zrak a doplnit energii” a pro tuto chvíli zůstává bez práce. V rozhovoru pro Autocar ale uvedl víc než to, když komentoval situaci na trhu týraném podobnou formou nařizování elektromobilů, jaká začíná naplno platit v EU. A je to zase čtení, nad kterým byste si ukroutili hlavu.

Smith na jednu stranu zcela otevřeně uznává, že zájem o elektrická auta je daleko za očekáváními a situace je mnohem horší, než se na první pohled „outsiderům” zdá. Opakovaně slyšíme elektrické evangelisty uspokojovat se tím, že prodeje těchto aut stagnují či dokonce mírně rostou, takže o žádném pádu nebo fiasku nemůže být řeč. Smith ale vidí celou skutečnost a označuje váznoucí prodeje za „velmi znepokojivé” s ohledem na to, co všechno se pro rozmach elektrických aut udělalo a kolik nových aut tohoto ražení přichází na trh. Sám vypočítává, že jen letos se v Británii začalo prodávat 32 nových elektrických modelech a automobilky utratily 1,5 miliard liber (skoro 46 miliard korun) na slevách a dalších finančních podporách vedoucích k jejich odbytu. A výsledkem je stagnace a neplnění stanovených cílů? To není dobré.

Vnímá také, že elektrická auta jsou pro VW i spoustu konkurentů v potřebném objemu rozumně neprodejná, a tak sahají po tom, k čemu se nyní nejvíce hlásí Fiat, tedy umělém omezování prodejů spalovacích aut, aby podíl elektromobilů na celkovém odbytu byl co nejnižší. Situaci dobře komentuje sám Autocar, když uvádí: „Jednou z cest, jak splnit nařízený podíl prodejů elektrických aut, je omezení prodejů spalovacích vozů. Tím je ale zájem o nové vozy obecně potlačen, takže to nevede ke zvýšení prodejů elektrických aut, ale pouze k umělému zvýšení jejich podílu na trhu.”

Smith to neodmítá a chápe, že tento postup dolů táhne celý trh, který se nyní v Británii pohybuje níž než v covidovém roce 2020. Dokonce je tedy schopen správně vyhodnotit, že to je následek oné nesmyslné legislativy trestající „neprodej” elektrických aut takovým způsobem, že to ubíjí celý trh: „Pokud tu máte legislativní přístup, který má za následek snížení celkového trhu a nezlepšení podílu vozidel s nulovými emisemi, je to selhání,” říká. To už vypadá, že se rýsuje logický závěr ve stylu: „Pane Gorbačove, zbourejte tuto zeď!” tedy zrušte onen „legislativní přístup”, který tohle všechno způsobuje. Ale ne, Smith v tu chvíli přepne na linku Zellmer-Jahn a začne v reakci na to volat po úplném opaku.

Alex S. tedy říká, že automobilový průmysl potřebuje „jasnou legislativní cestu” (kterou má, očividně se mu nelíbí, ale chce ji stejně), po politicích chce, aby „posílili trh”, čímž ale myslí „dotace pro kupce elektromobilů” (což trh samozřejmě neposiluje, zabíjí ho to), a to proto, že to bude „signalizovat jasný směr jízdy, že vozidla s nulovými emisemi jsou tou správnou cestou, protože jsou nezbytnou součástí dekarbonizace silniční dopravy”. Takže jsme zase u ideologie. „Budoucnost je elektrická!” to je naše nejoblíbenější heslo posledních dekád hned vedle: „Se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak!” a: „Sovětský svaz - mírová hráz!”

Nejvtipnější ale nakonec je, že zmíněné je podle Smithe nutné „vzhledem k už realizovaným investicím do produktu”. Aha, takže VW nasypal miliardy do něčeho, co nikdo nechtěl a většina lidí to dál nechce, ale teď je to třeba vyřešit ohnutím trhu (pardon, „posílením trhu” přece), aby náhodou „investice do produktu” nepřišly vniveč. A koho to zajímá? Nebylo by lepší se od začátku soustředit na investice do produktu, který někdo chtěl, a tak se teď snadno prodá, a odporovat oněm politickým nařízením, která dělají přesně to, co pan Smith správně popisuje? Odpověď si asi můžeme nechat pro sebe.

A ještě jedna perla na závěr. Alex Smith dále říká, že „by bylo skvělé do budoucna vidět shodu mezi všemi zúčastněnými stranami ve způsobu, jakým přistupujeme k předávání zpráv veřejnosti, protože polarizace nikomu nepomáhá. Je to soudržnost a shoda v informování, která bude opravdu, opravdu užitečná”. To už je vážně moc, Smith tím nepřímo volá po tom, aby byla dál omezována svobodná diskuze na toto téma, která ve výsledku jen nastavuje zrcadlo jeho zjevnému nepochopení reality a neschopnosti se jí přizpůsobit. Nebylo by přece jen lepší znovu začít vnímat technickou i ekonomickou realitu celé věci a řídit se podle ní, nikoli podle ideologických výkřiků?

Že dnes nabízí nesmysly jako tohle, které nejsou žádoucí ani trochu a stojí klidně dvakrát tolik, je v prvé řadě jeho chyba. A náprava opravdu nespočívá v tom, že zákazníka ohneme do kupování něčeho, co reálně nechce. Foto: Volkswagen

Zdroj: Autocar

Petr Miler