Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Sami autoři studií, na jejichž základě jsou diesely v Německu zakazovány, se nyní ohrazují proti vyvozeným závěrům. Jejich práce prý byla překroucena, vliv dieselů není zdaleka tak problematický.

Pokud jste posledních několik měsíců netrávili mimo civilizaci, pak jistě víte, že Němci rozjeli tvrdou ofenzívu proti naftovým autům. Diesely a zejména jejich emise oxidů dusíku jsou podle tamních aktivistů velkým zabijákem a při potvrzování svých tezí se ohání mnohými vědeckými studiemi.

Již v minulosti jsme naznačili, že limit 40 mikrogramů NOx na kilometr je poněkud pofidérní, neboť vzešel z letitých studií Světové zdravotnické organizace. Ta ovšem nezkoumala automobilový průmysl, nýbrž jiné oblasti spojené s exhalací škodlivých látek. Tato data pak následně byla různě přepočítávána, a co je daleko horší, vzata za bernou minci. Přitom ve Spojených státech je povoleno více než dvojnásobné množství, a to i v Kalifornii, která běžně utahuje motoristům opasky jako nikdo jiný. Přesto ale k hromadnému vymírání obyvatelstva nedochází.

Evropa přesto místní limit 40 mg NOx na m3 bere smrtelně vážně a vymáhat jej nechce jen na veřejných prostranstvích, ale také v domácnostech. A jelikož v takovém Stuttgartu dokonce již dochází na pravidelnou kontrolu krbů, můžeme se pomalu začít ptát, kde vládní tlak skončí. Zakrátko bychom totiž klidně mohli očekávat i zákaz zapalování adventních svíček, neboť i ty produkují spoustu škodlivých emisí.

Aktivisté a politici se při hlásání své pravdy opírají o studie německých lékařů, pikantní ale je, že jejich autoři nyní sami vytáhli do boje proti omezování aut. Podle jejich vyjádření pro německý magazín Focus jsou závěry studií účelově překrucovány. Lékaři říkají, že pokud by skutečně v důsledku emisí NOx mělo ročně zemřít 6 000 až 13 000 lidí a v důsledku pevných částic dokonce 60 000 až 80 000 osob, pak automobilový průmysl má na kontě stejné množství obětí jako rakovina plic způsobená kouřením cigaret. Zplodiny aut by tak musely poškozovat lidské zdraví dle určitého vzorce, jako je tomu právě u nikotinu či jakéhokoliv jiného jedu.

Problémem (pro vládu a aktivisty) však je, že aktuálně žádný přesně definovaný vzorec neexistuje. Vliv na lidské zdraví a délku života má mnoho faktorů, mezi nimi právě ono kouření, stejně jako požívání alkoholu, fyzická aktivita, lékařská péče nebo užívání drog. Vše má v odborných studiích daleko horší efekt než ovzduší znečištěné automobily. Doktoři navíc dodávají, že zdraví ovlivňuje i životní styl či povědomí o škodlivých či neškodlivých látkách. Něco takového ale nelze nikterak změřit, vliv je navíc různorodý.

Vědci tedy konstatují, že se žádná kauzalita a dokonce ani korelace mezi emisemi aut a vlivem na lidské zdraví se nepotvrdila. Nelze tedy jasně říci, že člověk žijící v oblasti se znečištěnějším ovzduším zdravotně trpí právě kvůli automobilům a nikoliv třeba proto, že je silným kuřákem a alkoholikem, který jí pouze tučná jídla a cvičení je mu cizí. A to ani za předpokladu, že budou data s ním spojená s člověkem, který má stejné zlozvyky, ovšem žije v čistější lokalitě.

Aby však experti nezůstali jen u obecného tvrzení, dali do placu i některá zajímavá čísla. Spojena jsou hlavně s kouřením, které by v kontextu s emisními limity pro automobily (a ony krby) mělo z Eboly udělat zcela neškodnou záležitost. Kouř z cigaret obsahuje 100 až 500 gramů pevných částic na metr krychlový, v případě NOx pak jde o gram na metr krychlový. V obou případech tak jde o výrazně vyšší hodnoty, než s jakými jsme konfrontováni na ulicích.

Pokud by tedy nekuřák měl do plic dostat stejné množství škodlivin jako kuřák za necelé dva měsíce, bude muset stát u silnice 80 let. A když si uvědomíme, že jedna krabička cigaret denně po dobu 40 až 50 let v průměru zkrátí lidský život o 10 let, pak by vlastně de facto s ohledem na tvrzení o škodlivosti automobilového průmyslu měli všichni zemřít během velmi krátké doby.

Tím samozřejmě nechceme tvrdit, že vědci brojí proti snižování emisí či pevných částic. Jen upřesňují data, jež jsou odpůrci aut záměrně zkreslována tak, aby potvrzovala, co si jedna strana přeje. Veškeré studie by dle nich měly být sestaveny nově, než budou přijata jakákoli omezující opatření. Něco takového se ale nejspíše v nejbližší době nestane, nakonec to nebude poprvé, co se lidstvo nechá zahnat do kouta jen na základě své vlastní neinformovanosti...

Při kouření přitom vzniká milionkrát více zplodin. Pokud by tedy nekuřák měl do plic dostat stejné množství škodlivin jako kuřák za necelé dva měsíce, bude muset stát u silnice 80 let

Zdroj: Focus

Petr Prokopec