Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Tohle Bugatti Veyron je opravdu třetí vyrobené v pořadí. Místo jeho hýčkání v sériovém stavu se ale majitel rozhodl svěřit jej tuningové firmě Mansory.

Od představení Bugatti Chiron na ženevském autosalonu uplynul již více než rok, přesto nový hypersport z Molsheimu nadále okupuje titulní stránky mnoha médií. Velmi pravděpodobně jde totiž o poslední vůz svého druhu, který ke svému pohonu nějakým způsobem neužívá elektřinu - to říká šéf značky, který i kvůli tomu zvažuje jeho koupi. Dá se ale namítnout, že větším klenotem je předchozí Veyron, u kterého vše poněkud bolestivě začalo.

Chiron aktuálně sice ještě není kompletně vyprodaný, na jeden ze zhruba 220 volných exemplářů ale bude třeba čekat celé roky, než automobilka vyrobí vozy dřívějším a nebo váženějším zájemcům. Veyron lze oproti tomu pořídit ihned, přičemž ceny startují na 950 000 EUR (cca 24,7 milionu korun). Za to je obvykle k dostání auto se standardní karoserií vyvedenou v barvách dle představ prvního majitele, který zároveň rozhodl také o specifikaci interiéru.

Pokud by ovšem někomu nestačilo sériové provedení, může z fleku sáhnout po jednom ze dvou vyrobených exemplářů Vivere, za nimiž stojí firma Mansory. Ta vozu dodala nové nárazníky, odlišné boční prahy, střešní sání, kryt motoru či odlišné zadní křídlo. Vše je z karbonu, což se ostatně týká i dveří, které tak vlastně prošly redukcí hmotnosti. Stejně jako zbytek vozu přitom nesou „pandí“ nátěr.

Změny se dotkly také interiéru, který byl kompletně přečalouněn. Ani zde nechybí karbonová vlákna, z nichž je středová konzole nebo dveřní panely. Dorazila i sada hliníkových pedálů, odlišný je rovněž displej. A zakázkový je i přístrojový štít. Netknutý tedy zůstal pouze podvozek a motorový prostor, kde i nadále svou práci odvádí osmilitrový, čtyřikrát přeplňovaný šestnáctiválec s oněmi 1 001 koňmi.

Jeden takový už jsme viděli, teď je na prodej další. Cena uvedena není, nízká ale bezesporu nebude. Je však otázkou, zda by zrovna tento Veyron nebyl cennější ve zcela sériovém stavu. Jde totiž o třetí vyrobený exemplář v pořadí, přičemž po celou dobu má jediného majitele, což z vozu samo o sobě dělá pořádný kus historie. Majitel se ale po roce 2014 odhodlal k výše popsaným modifikacím, což nepovažujeme za úplně šťastný nápad. Ale třeba to uvidíte jinak, jakkoli už samotný prodej naznačuje, že ani majitel není se svým rozhodnutím dokonale spokojen...

Zdroj: James Edition

Petr Prokopec