Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Tak alespoň situaci prezentují odbory, vedení automobilky na to říká něco ve stylu: „Ta částka absolutně nesouhlasí!” V továrnách Mercedesu může být opravdu horko, neboť se nezdá, že by se zaměstnancům myšlenka většího množství práce za menší kvantum peněz zamlouvala.

Pokud se vedení Mercedesu domnívalo, že zaměstnanci společnosti uvítají myšlenku ročního odložení bonusů za dávno vykonanou práci a v kombinaci s návrhem na zavedení 40hodinového pracovního týdne místo 35hodinové bez zvýšení mezd vlastně i většího množství času stráveného „na šichtách” za menší peníze, mýlili se. Neuvítali ji ani trochu a podle FAZ se jich v pátek před závodem společnosti v Singelfindenu sešlo asi 10 tisíc s docela jiným návrhem: „Ola ven!”

Místo zhoršení své pozice tak volají po odchodu nejvyššího šéfa společnosti Oly Källenia, který Mercedes vede od roku 2019 a sérií strategických přehmatů přetvořil úspěšnou a superziskovou firmu s hromadou výjimečných aut v nabídce ve společnost nabízející stále problematičtější zboží, která ztrácí pozici na trhu (jen loni šly prodeje o 10 procent dolů meziročně) a přichází o zisky rychlostní šinkansenu (jen loni o 49 procent níž). Všechno ostatní jsou toho následky.

Firma sice nyní pod tlakem těchto výsledků obrací kormidlo, promrhané stamiliardy a roky ztracené vývojem často nesmyslných a nechtěných aut jí ale nikdo nevrátí. Ty si musí někde vzít a nedávné nevyplacení loňských bonů s příslibem ročního odkladu, a přesto vyřčený požadavek pracovat víc bez jakékoli úpravy mezd jsou součástí těchto snah. Zaměstnanci ale pro něco takového pochopení nemají.

Nejen v Sindelfingenu, ale i v Untertürkheimu, Rastattu, Kuppenheimu, Brémách, Berlíně, Hamburku a Germersheimu se tak v pátek mělo sejít celkem 33 tisíc zaměstnanců na protestech podobných tomu zkraje zmíněnému, kterým vyjádřili jasný nesouhlas se zmíněným požadavkem. Současně demonstrace protestují proti masivnímu propouštění v celém německém automobilovém průmyslu a odborový svaz IG Metall bez dramatických změn v dosavadním kursu varuje před „horkým létem”, kdy mají podobné protestní akce pokračovat napříč Německem.

Odborová předačka Christiane Benner říká, že už dosavadní vývojem byly v německém autoprůmyslu ztraceny desítky tisíc pracovních míst a dalšímu takovému vývoji nebude přihlížet. „IG Metall a zaměstnanci výrobců a dodavatelů nechají manažery v celém průmyslu okusit horké léto i podzimem, dokud se budou spoléhat na propouštění a stěhování místo hledání skutečných řešení,” uvedla s tím, že za problémy nenesou odpovědnost zaměstnanci dotčených firem. Paní Benner dál doufá i ve změnu přístupu politiků, kteří společnosti tlačí směrem k neživotaschopným řešením, trochu ale zapomíná, že pro „zelenou transformaci” roky sama hořela.

Přímo Mercedes v žádosti o komentář k nastalé situaci uvedl, že nesouhlasí s tím, že by protestujících bylo 33 tisíc, jak uvádí IG Metall, jejich počet odhaduje na 16 000. Což tak trochu připomíná slavnou hlášku Tomáše Ujfalušiho... Mluvčí společnosti dále uvedl: „Společnost bere potenciální nejistoty a obavy zaměstnanců vážně, považuje ale za důležité informovat zaměstnance včas a transparentně, i když je třeba činit obtížná rozhodnutí.”

Nezdá se tedy, že by Mercedes zamýšlel svůj přístup přehodnotit a jednoduše bude čekat, kam až jej zaměstnanci nechají zajít. Postup všech stran je svým způsobem pochopitelný, nepochopitelnými zůstávají kroky, které k nastalé situaci vedly - sázka firmy na mrtvého koně až neuvěřitelně agresivní bazírování na jeho rajtování tváří v tvář přesně těmto dopadům... Nechápali jsme to tehdy, nechápeme to teď, nepochopíme to nikdy. Pro skutečné odborníky to bylo od začátku vyzpytatelné a úplně zbytečné.

Zdroje: FAZ, IG Metall, Mercedes-Benz

Petr Miler