Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Mercedesu se jako domeček z karet nehroutí nejen přes 100 let budovaná image, ale také jeho pozice na trhu ve všech smyslech těchto slov. Doby, kdy si mohl dovolit i velkorysý vlastní provoz dealerství či v zásadě zbytné akvizice, jsou pryč. Teď prodává všechno, co prodat může.

Podle aktivistů měla sázka na elektrická auta vést ke spáse přírody a ohromné ekonomické prosperitě. To první nikdy reálně přinést ani nemohla a to druhé zjevně též nepřináší. Pokus tento přechod různými regulačními mechanismy nepřímo nařídit je pak neúspěšný tak moc, že nepřináší ani dlouhodobý, ani krátkodobý prospěch.

Své o tom ví Mercedes, který sice mohutně otáčí, šrámy na jeho nabídce, image i ekonomických výsledcích jsou ale tak hluboké, že by se z nich hojil roky, i kdyby veškeré své dosavadní směřování nakrásně úplně odpískal a vrátil se k racionálnímu jednání. Něco takového navíc nedělá, a tak schytává jednu ekonomickou ránu za druhu. Pokles zisků o víc jak polovinu během jediného roku není legrace v momentě, kdy děláte první poslední pro opak na úrovni vývoje, výroby a prodeje samotných. A tak nakonec není divu, že automobilka po penězích kouká jinde. Kde? Vlastně všude.

Aktuální situaci firmy celkem nekompromisně rozebírá Automobilwoche, který ve výsledku konstatuje, že automobilka živelně rozprodává vše, co nezbytně nepotřebuje ke svému elementárnímu fungování. Pomyslnou poslední kapkou se stal prodej podílu Mercedesu v Nissanu, který po finanční stránce nemá pro firmu valný význam, tím spíš ale smutně korunuje sérii rozhodnutí, která třícípá hvězda v poslední době učinila. Opravdu se zbavuje všeho, co může jen trochu postrádat.

„V průmyslovém byznysu jsme nejlepší. Proto se tam musí mířit hlavní investice. Díly, které do této skládačky nepatří, se prodají,” říká k věci šéf automobilky Ola Källenius. Svým způsobem je rozhodnutí automobilky pochopitelné, její aktivity to může zeštíhlit a zefektivnit. Některé kroky jsou ale nutně kontroverzní - firma například nemusí vlastnit žádný majetek, aby mohla skvěle prosperovat, není ale kontrola nad částí klíčových aktiv symbolem (možná rozmarné, ale přesto) jakési pozice na trhu, stability, robustnosti? Podle nás ano. Firma, které nepatří ani vlastní sídlo, ani vlastní továrny, působí nutně zranitelněji, i když tomu tak reálně být nemusí.

Jak daleko zajde Mercedes v těchto ohledech (třeba onen Nissan už své sídlo prodává), zůstává otázkou, kontroverzní prodej vlastních dealerství už je ale v plném proudu. Källenius to znovu bagatelizuje, podle něj je celosvětově automobilka malým hráčem, když asi 90 procent z 6 500 prodejců po celém glóbu bylo od počátku pod kontrolou soukromých firem. Ale znovu - nebyla schopnost automobilky provozovat ona docela velkoryse pojatá dealerství jednou z ukázek její úrovně? A není aktuální neschopnost dělat to dál totéž symbolem celého toho úpadku, který se na pozadí odehrává?

Ostatně ani tady si finančně moc nepomůže - podle zdrojů Automobilwoche Mercedes na jednom dealerství trhne obvykle nízkou dvoucifernou částku v řádu milionů Eur, víc jak 1 miliardu Eur tedy z prodeje všech dealerství nejspíš získá. Pro firmu se 150miliardovými ročními obraty v eurech to znovu není převratné, zvlášť když prodej má svou cenu. Aby umlčel nespokojené odbory, dostává každý zaměstnanec dealerství Mercedesu, který přejde k novému majiteli toho kterého zastoupení, v průměru 85 000 Eur jako kompenzaci. To je přes 2 miliony korun na člověka, s přibližně 8 000 zaměstnanci dealerství se Mercedes maximálně zbaví koule u nohy, která se ale nezdá být zase takovou přítěží.

Situaci si zhodnoťte sami, Mercedes ale neprodává jen podíly v jiných automobilkách a svá dealerství. Firma dále v Rakousku prodala celé finanční portfolio banky Mercedes-Benz a k mání je též dceřiná společnost Athlon, která se zabývá správou vozových parků. Společnost s flotilou 400 tisíc aut koupili Němci teprve v roce 2016 od nizozemské Rabobank za 1,1 miliardy Eur a složitě ji integrovali do vlastního leasingového byznysu. Nyní je na prodej za 1 miliardu Eur a převzít ji má francouzská BNP Paribas, která už ovládá další gigant na tomto poli - Arval.

Prodej aktiv firmy je součástí širšího programu snižování nákladů zvaného Next Level Performance, který počítá i se snížením celkového počtu vyrobených aut o víc jak 10 procent a adekvátním poklesem zaměstnaneckých stavů. Desítky tisíc zaměstnanců už měly být kontaktovány s nabídkou předčasných odchodů do důchodu apod. V první polovině roku společnost na tyto aktivity 560 milionů Eur (13,7 miliardy Kč), což by mělo vést k „dobrovolnému” odchodu asi 2 800 lidí při nákladech 200 000 Eur (4,9 milionu Kč) na propuštění jednoho každého z nich. „Předložili jsme zaměstnancům atraktivní nabídku, takže jejich počty by se měly v druhé polovině roku opět snížit,” uvedl k věci celkem nepokrytě finanční ředitel Harald Wilhelm.

Přijde vám tohle jako postup zdravé, prosperující firmy s jasnou perspektivou? Neřekli bychom, ale třeba máme zas jednou pokřivené vnímání reality...

Zdroje: Automobilwoche, Mercedes-Benz

Petr Miler