Autoforum

/

Foto: Nissan

Japonská automobilka se bije v prsa, že má k dispozici stále dost prostředků z tučnějších let, aby současné těžkosti přežila ve zdraví. Proč tedy uvažuje o tak drastických krocích, jako je prodej tokijského ústředí, které otevřela teprve před dekádou a půl?

Život možná není jen náhoda, slova o tom, že jednou jste dole a jednou nahoře, ovšem platí bezezbytku. Japonský Nissan býval na přelomu milénia hodně dole, pak se pod vedením Carlose Ghosna změnil v jednu z největších a nejziskovějších automobilek světa, aby po jeho odchodu zamířil zase dolů. Hodně dolů.

Před pár dny vykázal historicky rekordní ztrátu a musí šetřit. Opatření jsou drastická, neboť rozhodnuto už bylo o tom, že vyhodí 20 tisíc lidí, zavře 10 továren ze 17 a dočasně zastaví téměř veškerý vývoj. Vedení společnosti se pokouší hodit vinu za to právě na Ghosna, ale baštit mu to nikdo soudný nemůže.

Carlos G. je z vedení pryč skoro 7 let a do chvíle jeho setrvání v čele společnost firma stále rostla. A i když jistě nebyl svatý, těžko mu lze dnes dávat za vinu, že se během celé té doby Nissan velikostně nepřizpůsobil své zmenšující se pozici na trhu. To jeho nástupci vsadili hned na několik špatných koňů naráz, ztratili zájem části publika, společnost ale nechali topit ve vysokých provozních nákladech dimenzovaných na úplně jiné prodeje. Proto nyní musí přijít najednou tak rychle tak drastické kroky, je to hašení požáru. A ani dosavadní potoky vody nemusí být dostačující.

Jak informuje Nikkei, firma ke všemu zmíněnému zvažuje o kroku nikoli nepodobnému též strádajícímu Audi. Ve snaze ušetřit peníze, pokrýt ztráty i náklady probíhající restrukturalizace chce prodat své tokijské sídlo, kam se přesunula teprve v roce 2009, nepřekvapivě za dob Carlose Ghosna. Poměrně velkoryse pojaté ústředí má mít hodnotu okolo 700 milionů dolarů, tedy přes 15 miliard Kč, které by se nyní Nissanu pochopitelně hodily.

Zdroje se nezmiňují o tom, zda by se firma z místa zcela odstěhovala, nebo by jej prodala s cílem pronajmout si jej zpátky. Buď jak buď by tím saturovala strádající cash flow, se kterým podle současného vedení nemá až takový problém díky mohutným nerozděleným ziskům dřívějších období. Jak ale praví klasik, každé peníze jednou dojdou a Nissan zřejmě nevěří, že své hospodaření vrátí do plusu tak rychle, jak oficiálně doufá. A tak se 15miliardový „polštář” navíc může hodit.

Zdroje: Nikkei, Nissan

Petr Miler