Autoforum

/

Foto: Ford

Jsou chvíle, kdy je zkrátka třeba jen zatleskat, smeknout kolbou a uznale se dívat. Lidé v tomto věku, pokud se jej vůbec dožijí, si kupují spíše chodítka. Henk Dekker si koupil nový supersport.

Nejspíše si ještě vzpomenete na poněkud nedůstojné divadlo, které hrál Ford při výběru zákazníků, jež dostanou jeho exkluzivní supersport. Zájem totiž výrazně převyšoval množství, které automobilka hodlala vyrobit, díky čemuž si mohla klást rozličné podmínky. Nakonec však neupřednostnila loajální zákazníky, jak původně slibovala, nýbrž spíše celebrity. A je více než jisté, že toho posléze velmi litovala, neboť řada z nich vůz sice převzala, ovšem za volant se již příliš nehrnula. A mnozí své auto prodali, jakmile mohli, někteří i před vypršením ochranné dvouleté klauzule.

Tentokrát ovšem musíme automobilce zatleskat. Jeden z posledních vyrobených kousků si totiž převzal Henk Dekker, jehož jméno u nás asi nikdo nezná. To ale není až tak podstatné, prim v tomto příběhu hraje jeho věk. Henkovi je totiž 90 let, což je jubileum, které má většina lidí spojené s chodítkem a naslouchátkem, nikoli s 660koňovým supersportem, který je schopen zrychlit z klidu na stovku za rovné 3 sekundy a dosáhnout nejvyšší rychlosti 348 km/h. Bez zajímavosti pak není ani fakt, že Henk žije v Nizozemí, což je spíše elektrický ráj než země zaslíbená benzinovým supersportům.

Henk je nicméně Fordu oddán, v zemi tulipánů totiž vlastní hned sedm dealerství sdružených pod hlavičku Dekkerautogroep. Mimo to je velkým fanouškem vytrvalostních závodů, a právě proto se pro koupi GT rozhodl. Je totiž třeba připomenout, že americký supersport je opravdu velmi blízce příbuzný se soutěžní variantou, než aby kráčel spíše luxusní cestou. Henk přitom zvolil variantu Heritage Edition s grafickou úpravou Daytona 66, která odkazuje na Ford GT40, jenž v roce 1966 vyhrál 24 hodin Daytony.

Ve stejném roce ostatně GT40 triumfálně opanovalo také Le Mans, čímž odstartovala jeho nehynoucí sláva. Na tu pak dal vzpomenout právě Ford GT, který před pěti lety poprvé zamířil na okruh Le Sarthe a rovněž vyhrál ve své kategorii. Henk si tedy pořídil vpravdě ikonický vůz, jenž má ve standardní výbavě výfuk Akrapovič. Jakmile s ním tedy bude objíždět svá dealerství a kontrolovat všech 150 zaměstnanců, neslyšitelný či neviditelný rozhodně nebude. Pro jeho podnik ale nebude lepší reklamy.

My už pak jen dodáme, že letošní rok je předposledním, kdy se Ford GT vyrábí. Modrý ovál přitom dosud vyrukoval se šesti speciálními edicemi, z nichž Heritage Edition je poslední. Představena byla právě letos a jak jsme již zmínili, vizáží odkazuje na vůz se startovním číslem 98, jenž před pětapadesáti lety vyhrál v Daytoně. Za jeho volantem přitom seděl Ken Miles, jehož jméno nejspíše po snímku Ford v Ferrari již není na rozdíl od toho Henkova neznámé nikomu.

Zdroj: Ford

Petr Prokopec