Autoforum

/

Foto: Pagani Automobili

Výjimečná auta jsou obvykle mimořádně drahá už kvůli své exkluzivitě, u Pagani ale nejde jen o ni. Vůz používá mimořádné materiály i na takové věci, jako je spojovací materiál. Jen sada šroubů na Huayru tak stojí skoro tolik jako celé nové Porsche 911.

Schválně si zkuste zajít do některého z větších autoservisů a zeptejte se mechaniků, co se u zejména francouzských aut kazí ze všeho nejvíc. O vyhlášenou elektroniku nepůjde, místo toho jdou padne nejvíc stížností na konto mnoha šroubů. Bývají vyrobeny z méně kvalitních materiálů, pročež do jisté míry připomenou produkty jistého skandinávského řetězce s nábytkem. Pokud jeho skříně smontujete poprvé, jsou pevné. Zkuste je však rozložit a zase znovu složit a pomalu se sesypou už když u nich pustíte větrák.

Se zmíněnými šrouby je to podobné. Ve výrobě dojde na jejich utažení tak, že vše funguje, horší je ale ve chvíli, kdy je potřebujete povolit. Hlavně po několika zimách, kdy k nim voda a sůl přinesly korozi, si spíš než šroubovák nebo klíč raději k autu přineste vrtačku. Poté ale samozřejmě již nelze použít originální náhradní díl, což je vlastně ku prospěchu majitele. Ten totiž může počítat s náhradou, kterou lze povolit i utáhnout opakovaně.

Přesným opakem toho jsou zjevně vozy italské automobilky Pagani, jak ukazuje Mat Watson z Carwow, který nedávno navštívil její továrnu. Tam dozvěděl, že každý vůz smontovaný v Modeně drží pohromadě zhruba dva tisíce šroubů. Ty jsou vyrobeny z titanu, přičemž automobilka do nich nechává vygravírovat své logo. Jeho tloušťka přitom činí pouhé dva mikrony neboli 0,002 milimetru, načež ho přejetím přes povrch ani nezaznamenáte - je 35krát tenčí než lidský vlas.

V důsledku toho ovšem jeden každý šroub vychází na přibližně 60 liber, což je asi 1 700 korun. Jak pak bylo poznamenáno, na každé Pagani jich Italové potřebují zhruba dva tisíce. Jen šrouby tak vychází na 3,4 milionu korun, což téměř odpovídá ceně nového Porsche 911 Carrera. Byť je pochopitelně otázkou, jestli Italové mluví o své nákupní ceně nebo naopak o částce, jakou účtují zákazníkům. Tak jako tak se však vysvětluje, proč každé Pagani stojí desítky milionů korun.

Automobilka ostatně podobný přístup uplatňuje ve všech možných ohledech. Třeba měrka oleje tak vypadá jako šperk, což není náhoda, protože do jisté míry jím být i měla. Italové ho podobně jako šrouby vyrábí z titanu, u kterého následně dochází na anodizaci. Ještě dál pak zachází v případě víčka olejové nádrže, neboť od Mercedesu přichází dvanáctiválcový motor osazen plastovým. Takový materiál je však pro Italy podřadný, proto jej rovněž frézují z hliníku.

Také v tomto případě pak dochází na vygravírování loga, ovšem až poté, co je víčko našroubováno do vozu. Značka tím totiž zjistí polohu maximálního utažení, načež pak své logo může usadit zcela rovně. Každé víčko je tak kvůli variabilitě gumového těsnění originálem. Leonardo Pagani, nejstarší syn zakladatele automobilky, který má veškeré CNC frézy (značka jich má sedm a každá jede 20 hodin denně), uvádí, že jde o poslední krok ve výrobě.

Jedním z hlavních důvodů takového nasazení jsou volanty. Každý z nich má totiž svůj počátek v 43 kilo vážícím kusu hliníku, ze kterého po 26 hodinách počítačem řízená fráze vytvoří volant. Zhruba třetina celého času jde přitom na konto dutého věnce, díky čemuž volant následně váží pouze 1,7 kilogramu. Do rukou ho pak navíc dostává 80letý specialista značky, který ho ještě 8 hodin ručně leští. Je tak skoro zázrak, že Pagani s tímto přístupem zvládá vyrábět až 50 aut ročně...

Zdroj: Carwow@Youtube

Petr Prokopec