Autoforum

/

Foto: Alberto Saiz, AP

Odvrácená strana lesku závodů nejprestižnější disciplíny motoristického sportu umí být o nic méně fascinující než onen lesk sám. Tady ještě před 10 léty závodil Michael Schumacher, dnes je stejné místo mementem naivity, korupce a rozkrádání peněz, které „nikomu nepatří”.

Závody Formule 1 jsou úchvatným divadlem z mnoha úhlů pohledu - od technické výjimečnosti nasazených strojů přes neuvěřitelný lidský a finanční potenciál investovaný do dvou aut, která krouží asi dvacetkrát v roce po jednu až dvě hodiny na vybraných okruzích, až po všechnu slávu s tím spojenou. Nenajdete mnoho jiných sportovních disciplín, kde v průběhu roku narazíte na všechny možné celebrity od Sylvestera Stallona až po Russella Wilsona.

To je ale pozlátko nevyhnutelně spojené s tragédiemi svého druhu, které se ve stejném prostředí odehrávají. Nemáme teď na mysli ani tak těžké nehody, které jsou zejména od smrti Ayrtona Senny velmi řídkým jevem, jako - paradoxně - spíše ekonomické patálie téměř všech zúčastněných. Z Formule 1 se nepochybně stal úchvatný byznys pro jeho strůjce Bernieho Ecclestona a ty, kterým jej později prodal. Pro všechny ostatní je to ale složitější příběh.

V podstatě jen piloti, kteří získají místo v kokpitu díky svým schopnostem, se po dobu platnosti svých smluv nemusí starat o své ekonomické blaho, podobně na tom budou i špičkoví technici pracující pro jednotlivé týmy a podobní lidé. Provozovatelé okruhů, organizátoři velkých cen a v neposlední řadě samotné stáje jsou v mnohem složitější pozici. Když se zrovna daří, jako je tomu v posledních letech, problémy nejsou, protože peněz je pro všechny dost. Jakmile se ale celý stroj začne trochu zadrhávat, je složité ufinancovat kteroukoli z těchto složek. A následky jsou kolikrát skutečně tragické.

Však si jen vzpomeňte, kolik týmů v posledních dekádách změnilo svého majitele, kolik z nich žije jen díky obrovským částkám sypaným do nich ze strany firem za nimi stojících či s nimi jinak spojených. Kolik velkých cen ze seriálu zmizelo, kolik z nich změnilo své dějiště. Když jsou v centru pozornosti, každý vidí jen onen lesk, dnes se ale podíváme spíše na méně viditelnou bídu jedné ze svého času pozoruhodných grand prix.

Ne každý už si na to vzpomene, tzv. Velká cena Evropy se ale mezi léty 2008 a 2012 jezdila na tehdy neobvyklém městském okruhu ve španělské Valencii. Jela se tedy pětkrát, původně ale byl kontrakt sjednán na sedm opakování až do roku 2014. Celý podnik ovšem navzdory - či nakonec i právě kvůli nim - obrovským investicím z veřejných peněz o dva roky dříve skončil krachem a pořadatelé nejenže byli schopni dostát svým závazkům v souvislosti s posledními dvěma ročníky, na místě už se v nikdy žádný pořádný závod znovu nejel.

Připomíná to přiložené video od Matta Amyse, které vám přiblíží nejen výše i níže popsanou historii, ale ukáže také současný stav trati. Či toho, co z ní zbylo. Ačkoli do pořádání GP Evropy na tomto místě Španělé investovali neskutečných 300 milionů Eur (tedy asi 7,4 miliardy korun), nebyli schopni ani udržet pořadatelství po sjednanou dobu. Hned několik odpovědných politiků zacházelo s veřejnými penězi tak, jak se s nimi obvykle zachází - tedy ve jménu hesla „z cizího krev neteče”. Řada investic se stavbou a údržbou okruhu spojená tak byla zjevně předražená a část z uhrazených prostředků mířila zpět k těm, kteří o svěřených penězích rozhodovali. Za to také skončili před soudem.

Legální konsekvence dnes ale nechme být, horší jsou ty faktické pro samotný okruh a na něm konanou velkou cenu. Vzhledem k tomu, že jde o jakýsi hybrid, tedy převážně nově postavenou trať jen částečně využívající skutečné ulice města Valencie, mohl být využíván jen při zvláštních příležitostech, což jeho další použitelnost zabilo už v momentě, kdy se celá nápad Španělům zrodil v hlavě. To byl naivní koncept, a tak okruh od roku 2012 v podstatě jen chátral a dnes z něj zbylo pouze torzo vzdáleně připomínající časy slávy tohoto místa. Po okruhu se mohou procházet místní, k návštěvě ale moc neláká - je to jedno velké opuštěné staveniště, ze kterého v mezičase zmizelo vše, co mělo alespoň nějakou cenu.

Pozemky, na kterých nevyužívané části okruhu stojí, nyní patří novým investorům, kteří jej chtějí využít pro docela jiný účel. Jakmile se tak stane, za někdejším městským okruhem ve Valencii se definitivně zavře voda. Pokud byste jej tedy chtěli vidět na vlastní oči, máte v následujících týdnech a měsících zřejmě poslední šanci. Po všem, co se zde odehrálo, nepředpokládáme, že by ještě někoho napadlo ve Valencii znovu podobné závody pořádat.

Zdroj: Matt Amys@Youtube

Petr Miler