Autoforum

/

Foto: Johan Colle, publikováno se souhlasem

Mezi tuctovými auty v bývalé ČSSR nebylo tuctovějšího vozu než Škody 120, i v její nabídce ale existoval vrchol určený hlavně pro trhy západní Evropy - verze 120 LS. Dnes jsou skoro všechny po smrti, tato zdaleka ne.

Škoda 120 a její klony z dob rudé nadvlády nad naší kotlinou sloužily jako lidové vozy a dodnes zůstaly v srdcích nás nebo našich otců. Ojeté kusy se i teď v prodeji objevují celkem běžně, narazit na hezký kousek je ale čím dál výjimečnější. A ještě vzácnější je natrefit na exemplář, který nebyl tuctový a v nabídce škodovek řady 742 se řadil k výjimečným. O to více pozornosti si zaslouží stroje, které se v prodeji objeví.

Dnes tu máme jeden opravdu pozoruhodný exemplář z druhé výrobní série tohoto modelu, která byla v prodeji od roku 1983, tzv. typ M s rozšířeným rozchodem a hranatými světly. Nabídku tehdy uváděla Škoda 105 S, následovala 105 L a dále byl k dispozici střední typ 120 L. Vrcholem možného bylo zkraje výroby provedení 120 GLS, vlajková loď AZNP, kterou v roce 1984 v nabídce překonala verze 130 a později i 135 a 136. V roce 1987 se tak GLS pakovalo z nabídky, aby udělalo místo modernějším provedením, ještě než se tak v dubnu toho roku stalo, byl na export do Nizozemska vyroben vůz na fotkách níže.

Zkratka GLS znamená Grand de Luxe Super. Vrcholné provedení tehdy nešlo na první pohled jednoduše poznat, pomineme-li tedy chromované nápisy na zádi a podezřelou kombinaci jindy příplatkových (či u nás spíše nedostupných) prvků, jako byla kola z lehkých slitin nebo široké tovární otěrové lišty na bocích. Technicky byl zásadním specifikem silnější motor (43 kW místo 38 kW, výkonově tedy vyrovnával novější 130 a 135) zvedající maximální rychlost na 150 km/h. Vůz měl dále pětistupňovou převodovku, u verze 120 obecně neobvyklou věc (krom LS ji dostala už jen LX).

Kus, který máme před sebou, si na GLS jen hraje. Poznáte to podle toho, že verze LS měly standardně otáčkoměr a jiné čalounění. U GLS bychom zase viděli volant se širším středem a hlavně jinou palubovku s měkčeným povrchem a jinak seřazenými ovladači ventilátoru, výstažných blinkrů, mlhovek a cyklovače stěračů. Přesto jde o vůz ve výjimečné specifikaci a hlavně stavu.

Po úctyhodných 34 letech života má za sebou pouhých 44 694 kilometrů a podle prodávajícího ze suché garáže vyjížděl zásadně jen za hezkého počasí. Za jiných okolností bychom o tom mohli pochybovat, ale tentokrát pro to není mnoho prostoru - jen s tak malým nájezdem a neustálým garážováním mohlo na autě zůstat vše původní a přitom zachovalé. Je to opravdu krásný kousek - veškeré detaily, které můžeme spatřit, ukazují stav blízký původnímu.

Prodávající má k vozu i veškeré původní doklady včetně nizozemské servisní knížky a stále aktuální registrační značky i platnou STK. Nabídka je to vskutku výjimečná a taková bude patrně i cena, tipujeme stovky tisíc Kč. Prodávající si ale přesnou cifru nechává pro sebe a sdělí ji jen vážnému zájemci. Inu, i pozoruhodnou vzpomínku na to, co za komunismu představovalo „lidový luxus” (beztak pro naprostou většinu lidí nedostupný) je třeba si zasloužit...

Díky za tip, Honzo!

Zdroj: OldtimerPlus

Mirek Mazal