Autoforum

/

Foto: Bureau of Customs PH, CC0 Public Domain

Co absurdnějšího může být, než když si stát vymyslí hloupé zákony chránící leda státní kasu a pak volí hloupé prostředky vedoucí k jejich vymáhání?

Rčení „člověk si zvykne na všechno” je současně definicí toho nejlepšího i nejhoršího, co lidstvo mohlo potkat. Na jednu stranu díky této skoro nekonečně přizpůsobivosti dokážeme přežít těžké chvíle, které by jinak byly k nepřežití. Z dnešního pohledu to může znít absurdně, ale je tomu jen pár týdnů, co jsme kvůli koronaviru nemohli bez vážného důvodu ani opustit vlastní okres. Spousta lidí to za své nevzala, většina ale prostě zatnula zuby, vzala to jako fakt a pokusila se vše mlčky přežít.

Současně ale bohužel platí, že kvůli témuž začínáme postupem času vnímat jako normální věci, které normální rozhodně nejsou. A většinou mají opět něco společného se státem zaváděnými nařízeními a omezeními. Našli bychom jich spoustu, ale ať se držíme automobilového světa - není ještě mnohem absurdněji, že když vás někdo zítra ve 4 hodiny ráno změří na liduprázdné dálnici v autě při jízdě 185 km/h, zakážou vám nejméně na půl roku řízení, i když jste neohrožoval absolutně nikoho a nic? A o pár kilometrů dále v Německu můžete jet i na horší dálnici, klidně za dne a v provozu třeba 285 km/h a nestane se vám nic? Znovu to tak někdo nastavil, a tak jsme to vzali, i když bychom měli hlasitě křičet, že toto nemá s ochranou kohokoli nic společného.

K tomuto zamyšlení nás přivádí další exhibicionistická akce filipínského prezidenta Rodriga Duterteho, který si zvykl vládnout za pomoci silných, ale naprosto hloupých gest. Jedním z nich je ničení aut a motorek nějak spojených se zločinem, což napoprvé šokuje a podesáté už málokoho zvedne ze židle. Přesto při dalším kole chceme říci, že něco takového je barbarství nehodné nejen jakéhokoli pochopení, ale i přehlížení.

Tentokrát filipínské úřady z Duterteho popudu zlikvidovaly 21 aut. Z nich 14 mimo záběry kamer, zničení 7 zajímavých si ale Filipínci jako obvykle vychutnali bagrem před zraky všech. Opravdu to nejsou obyčejná auta, je mezi nimi i vzácný McLaren 620R, nicméně nadšence zabolí pohled na devastaci čehokoli, natož pak Bentley Flying Spur, Porsche 911 997, Mercedesu SLK, Lotusu Elise nebo Hyundai Genesis. Všechna tato auta byla do země dovezena za nějak problematických okolností.

Jednak je i za takové situace nesmyslné je ničit, vždyť mohou být jen zabavena, změnit majitele a posloužit dobré věci. A pak je třeba se ptát, čí zájem je tu vlastně chráněn. Ničení těchto aut bylo spojeno s krácením cla při dovozu, například onen McLaren byl deklarován jako Porsche Cayman. Budiž, ale clo je v případě Filipín jen taháním dalších peněz z kapes těch, kteří si ze zdaněných peněz mohou dovolit koupit drahé auto, a to je samo o sobě problematický institut. Země tak hájí v podstatě jen svou státní kasu, navíc tím, že pak ničí věci, které by jí mohly prospět? To je skutečně jen vršení absurdity na absurditu, víc nic.

Podívejte se sami, co se odehrálo v Manile, hezké pohledy to ale nejsou. I když jsme si mysleli, že už jsme otrlí, nemůžeme se na to dívat. Rýpat bagrem v zajímavých autech, dokud nejsou zničena, je ten jediný skutečný zločin, který se tu odehrál.

Zdroj: Bureau of Customs PH

Petr Miler