Autoforum

/

Foto: Nissan

Němci už nyní živelně míří za jediným cílem, novým zákonem ale chtějí ještě více přitopit pod kotlem. Zdaleka ne každý je z toho nadšený, řečeno mírně.

Poslední dobou v souvislosti s bojem s klimatickými změnami směřujeme kritiku zejména k Bruselu, neboť Evropská unie často sahá po opatřeních postrádajících logiku a smysl pro realitu. Jak se ale ukazuje, na starém kontinentu jsou ještě zelenější politici, a to ti britští a němečtí. První totiž prakticky ihned po dokončení Brexitu rozradostněnému národu oznámili, že v roce 2030 nařídí elektrická a nebo hybridní a v roce 2035 už jen elektrická auta, jako by snad tušili, co vývoj do té doby přinese.

Podobným směrem se po letech relativně racionálního přístupu ubírají i Němci, kteří též přikládají pod zeleným kotlem. Proto také je překvapilo pár dní staré rozhodnutí německého ústavního soudu, který došel k závěru, že země nedělá vše proto, aby dosáhla závazků plynoucích z Pařížské klimatické dohody. Soudci tedy vládě dali termín do konce příštího roku, aby přišla s novými opatřeními, jež jí napomohou v dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Němečtí politici se ale rozhodli, že nebudou čekat tak dlouho a šrouby přitáhnou ihned novelou zákona o ochraně klimatu. Tamní vláda jím plánuje zrevidovat své emisní cíle a chce Německo udělat uhlíkově neutrálním již v roce 2045, tedy o pět let dříve, než na kdy je stanoven termín pro celou Evropu. Vzhledem k probíhajícímu legislativnímu procesu zatím není jasné, jaká opatření vstoupí v platnost, v tuto chvíli se ale počítá mj. s dalším zdražováním benzinu a nafty či omezeními pro jiná než elektrická auta. Současně s tím chtějí Němci uspíšit vyřazení uhelných elektráren, jež bylo původně plánováno na rok 2038. To jsou obrovské zásahy do ekonomiky s nejasnými ekologickými přínosy.

Na síle tak nabývá prohlášení skupiny čtyř vědců, již varují vládu před těmito ukvapenými rozhodnutími. Profesor Alexandr Eisenkopf (Ekonomický institut ve Friedrichshafenu), profesor Thomas Koch (Technický institut v Karlsruhe), profesor Thomaw Willner (Hamburská univerzita pokročilých věd) a právnický expert Stefan Buske tvrdí, že politici obrátí svůj boj zejména proti lidem s nízkými a středními příjmy.

Zvýšení emisní daně na benzín a motorovou naftu totiž jen zdraží život těm, kteří si jinou alternativu stejně nemohou dovolit - přidá tedy jen příjem do státní kasy, aniž by se cokoli změnilo. A pokud lidé neměli peníze na pořízení nového vozu před pandemií, pak nyní budou mít do kapsy jedině hlouběji. Proto čtveřice expertů varuje před dalším vývojem, jímž by ve snaze o dosažení oněch klimatických cílů nebyl jen zákaz prodeje, ale dokonce i zákaz provozu aut se spalovacím motorem.

Eisenkopf, Koch, Willner a Buske konstatují, že přes pokračující vývoj elektrických aut a jejich akumulátorů jsou tyto vozy nadále zatíženy „emisním batohem” daným náročností jejich výroby, který kvůli produkci v Jižní Americe a Číně možná v Německu nepoznají, vymazat se ale nedá. A ústavní soud ve svém rozhodnutí výslovně mluví o tom, že cíle nesmí být nastaveny tak, aby byla ochrana klimatu místo Německa podkopávána v jiných zemích.

Vědci tak vyzývají je zvážení dalších alternativ, jako jsou syntetická paliva. Ta jsou sice energeticky neefektivní z hlediska své výroby, ovšem jejich produkce může probíhat relativně levně a hlavně téměř bezemisně mimo Evropu a následně „živit” místní automobilový park bez nutností ekonomicky i ekologicky investovat do vývoje a výroby elektrických aut a infrastruktury pro ně potřebné.

Kromě toho poukazují na skutečnost, že ovzduší nezná hranice a když Německo bude papežštější než zbytek Evropy, neumění to vůbec nic. „Celkově a absolutně nedojde k žádné redukci v rámci EU. Cíl snížení emisí CO2 nebude dosažen,” pokračují vědci s tím, že jediným výsledkem budou jen ekonomické škody.

„Je na místě se bát, že uspěchané, hektické zpřísňování zákona na ochranu klimatu, které bude provedeno bez dostatečného uvážení očekáváných následných nákladů a vedlejších škod povede místo ochrany klimatu ke kaskádě ubližujícím, proti-tržním opatřením. Abychom zabránili této spirále intervencí, je třeba přikročit k efektivní klimatické politice a nezbytné technologické otevřenosti,” dodávají Eisenkopf, Koch, Willner a Buske.

Snad jejich slova pár lidem otevřou oči. Hnát se zaslepeně za jediným cílem nikdy nikomu nepřineslo nic dobrého a je skutečně s podivem, že si někdo myslí, že tomu tentokrát bude jinak.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec