Autoforum

/

Tyto systémy vyvíjí snad každý výrobce a v posledních letech jsou často tím prvním, čím se automobilky chlubí. Mají zabraňovat nehodám, ve skutečnosti ale dělají pravý opak.

Pokud čtete naše články informující o nárazových testech Euro NCAP či amerického institutu IIHS, jistě jste zaznamenali, že elektronické berličky, které jsou stále častěji politiky a regulátory vyžadovány, nemáme příliš v lásce. Schopného, uvědomělého a pozorného řidiče zkrátka nedokáže žádný systém nahradit. V mnoha případech sice může jít o vítaného pomocníka, to ale s těmito systémy musí být zacházeno vhodným způsobem.

To se ale často neděje a dobrý sluha se stane zlým pánem. Nejde přitom pouze o náš názor, totéž tvrdí i nizozemská studie Branchemonitor Schadesector 2018-2030. Ta se zabývá výhledem na příštích 12 let a na základě dosavadních zkušeností konstatuje že pokročilé bezpečnostní systémy nepřinesou nic dobrého.

Dle studie je v současné době u vozů, v nichž jsou instalovány alespoň čtyři elektronické systém, roční pravděpodobnost havárie 23 procent. Jinými slovy nějakým způsobem nabourá více jak 1 z 5 aut. U vozů, v nichž jsou pokročilé systémy instalovány v menším množství nebo vůbec, činí pravděpodobnost nehody „jen“ 14 procent. Nabourá tedy v průměru méně než 1 auto ze 7.

Vůz bez jakýchkoli pokročilých bezpečnostních systémů typu automatické brzdy se tedy nehod účastní statisticky mnohem méně než často, než ten jimi vybavený. Výzkumníci dodávají, že výsledky studie je překvapily, k jinému závěru se ale dobrat nemohli. Ve své analýze neopomněli ani separovat data týkající se vozů soukromých a firemních. Ty obvykle mají větší nájezd a také bývají novější a tedy i častěji vybavené moderními vymoženostmi.

Jedním z hlavním výsledků studie je potvrzení, že lidé systémům jednoduše příliš věří. Ty je však i přes mnohdy zavádějící názvy skutečně plně nenahrazují. Dochází tedy především ke ztrátě pozornosti, což následně vede k častějším haváriím, kterým sama elektronika nepředejde.

Přílišné spoléhání na elektronické bezpečnostní systémy navíc vede nejen k vyšší nehodovosti, ale také k dražším opravám. Platí totiž, že po nehodě bývá nezbytné vyměnit velkou část senzorů asistenčních technologií. Ty přitom jsou jedněmi z dražších položek, což by sice šlo ospravedlnit vyšší bezpečností, nicméně ta s nimi - jak vidno - nepřichází.

Ukazuje se tedy, že jakkoliv umělá inteligence může v některých případech nehodám zabránit, celkový dopad rozmachu těchto technologií je zřetelně negativní. Na vrcholu stále zůstává člověk z masa a kostí se svou intuicí, která mu ovšem v tomto případě zjevně radí, že nebezpečnou situaci na silnici někdo vyřeší za něj. Že se to neděje, asi nemusíme dodávat.

V takovém novém Audi A8 je podobných bezpečnostních asistentů nespočet, nechybí ani semi-aunotonomního řízení. Nic proti snahám Audi, řidiči jejich výsledek ale nejspíše nebudou chápat správně

Zdroj: Branchemonitor Schadesector 2018-2030

Petr Prokopec