Autoforum

/

Foto: Burgess Yachts, tiskové materiály

Na první pohled nedává žádný smysl platit takové peníze sám sobě za věc, která vám tak jako tak patří. Ale to jen za předpokladu, že nejste ruský oligarcha s kontroverzní minulostí a předmětem prodeje není obdobně smutně proslulý Ragnar.

Na sklonku loňského února odstartovala invaze na Ukrajinu. V jejím důsledku mezinárodní mocnosti v čele s USA a Evropskou unií zavedly vůči Rusku mnohé sankce, které se nedotkly zdaleka jen automobilové branže. Nemalou měrou jimi byl ovlivněn také trh se soukromými jachtami. Právě Rusové byli až do loňska národem, který je kupoval nejčastěji. Jejich požadavky pak byly plněny především lidmi ze západní Evropy, kteří však kvůli sankcím a zmraženým projektům přišli o práci.

Obecně platilo, že čím větší jachta, tím pravděpodobněji má její majitel ruský pas. Tomu odpovídaly i statistiky, v případě plavidel přesahujících délku 90 metrů totiž hned 29 procent patřilo Rusům. Jen na těchto lodích pak bylo zaměstnáno více než 4 500 členů posádky, což odpovídá 11 procentům všech lidí, kteří v oboru luxusních jachet pracují. Ruským oligarchům bylo dosud zabaveno pouze několik desítek lodí, přesto mají sankce nepřehlédnutelný dopad.

Jednou z jachet, které měly hned zkraje na kahánku, je o trochu menší 68,2metrový Ragnar, který je spojován s Vladimirem Stržalkovským, bývalým agentem KGB a blízkým přítelem ruského prezidenta Putina. Tuto loď v únoru 2022 zadržely norské úřady kvůli obavám, že je používána k řezání optických kabelů. Mimo to byla její přítomnost u pobřeží dávána do souvislosti s chystaným vojenským cvičením NATO. Nic z toho se ale tehdy nepotvrdilo.

Jen pár desítek hodin na to propukla ona invaze a úřady začaly pracovat na identifikaci majitele. Protože se ale Stržalkovský zpočátku na sankčním listu nevyskytoval, bylo jachtě umožněno odplout. Jak jsme ovšem tehdy zmínili, plavidlo narazilo na „národní odpor“ místních dodavatelů paliva, kteří mu odmítli dotankovat. Norská vláda tak musela zajistit jinou společnost, díky které Ragnar nakonec přístav Narvik po takřka dvou měsících opustil.

Co přesně se s jachtou dělo poté, ví nejspíše jen Stržalkovský a třináctičlenná posádka plavidla. O tom se totiž znovu mluví až nyní, a to v souvislosti s prodejem. Kdo se nicméně stal jejím novým majitelem, zůstává utajeno, stejně jako byl zastoupen i prodávající. Spojitost s bývalým agentem KGB tedy znovu nebyla potvrzena. Přičemž ve výsledku by nebylo překvapivé, kdyby 69,5 milionu Eur (cca 1,6 miliardy. Kč) zaplatil ve výsledku sám sobě (skrze nastrčené firmy, pochopitelně) a umožnil si tak plavby po celém světě.

Aktuálně tak jen dodáme, že Ragnar původně sloužil jako výletní ledoborec Sanaborg, který v roce 2012 postavila společnost Koninklijke Niestern Sandern. O pět let později jej nicméně odkoupila firma Icon Yachts jako základ pro svůj budoucí projekt. Na jeho dokončení došlo v roce 2020, kdy jachta pod svým aktuálním názvem již disponovala osmi kajutami včetně dvou apartmánů majitele, které pobraly 12 hostů. Na ty mimo jiné čekala i sněhová místnost.

Interiér lodi byl inspirován skotskými hrady, s čímž poněkud kontrastuje odkaz na vikingské válečníky. Pohon pak mají na starosti dva motory Caterpillar, které zvládnou vyvinout maximální rychlost 14 uzlů (25,9 km). Při té cestovní (12 uzlů/22,2 km/h) pak jachtě vydrží 817 tisíc litrů paliva na 6 tisíc námořních mil (11 112 km). Protože však tuhost její původní konstrukce zůstala zachována, může na rozdíl od většiny ostatních i ledových vod.

Zdroj: Auto Evolution

Petr Prokopec