Autoforum

/

Foto: Nationale Politie, CC0 Public Domain

Nepřejeme nikomu nic špatného a škarohlídství je nám dokonce natolik cizí, že nic špatného nepřejeme ani těm, kteří si to zdánlivě zaslouží. Toto je ovšem tak tragikomická ironie osudu, že se o tom nelze nezmínit.

Policisty vnímáme jako námi placené státní zaměstnance, kteří mají chránit nepochybně většinově slušnou část společnosti před těmi, kteří tím či oním způsobem sešli na scestí. A tak je i bereme, jako každé jiné lidi s podobným posláním. V řadě Čechů ale zůstává bůhvíproč zakořeněný pohled na policistu jako na jakousi chodící instituci s výsadním postavením, a tak nechápou moc pozitivně, když sami sebe pasují do rolí, které si s váženou institucí nespojíme.

Policista a youtuber jsou tak pro některé neslučitelné role, i lidé spojující právě tyto dvě životní polohy se najdou. V principu proti tomu nelze nic mít - když to někdo dělá dobře, leccos zajímavého se můžete dozvědět. Policisté ale mají bohužel tendenci vám neustále říkat, co se má a nemá dělat. Pokud se tomu neubrání ani v internetovém prostředí a veřejně moralizují a moralizují, může se to snadno obrátit proti nim.

Přesně do této pozice se dostal muž, který si na internetu říká „Policejní vloger Jan-Willem”. Je to skutečně policista a je to Nizozemec, ze kterého se stal dost populární youtuber - má 334 tisíc sledujících na nejznámější síti pro šíření videí a další statisíce příznivců na jiných sociálních platformách. Když si pak prohlédnete jeho tvorbu, zjistíte, že je ve výsledku plná skoro neustálého moralizování, nezřídka i řidičů. Člověk by čekal, že takový muž bude někým jako Mirkem Dušíme v uniformě, který dodržuje všechna pravidla, i když zrovna nemusí. Jaký omyl.

Jan-Willem se aktuálně přiznal, k tomu, že přišel o řidičák poté, co jel příliš rychle. Jak moc? O 51 km/h nad limit po odečtení potenciální chyby měření. Prý měl za sebou těžkou noc (samozřejmě v práci, Mirek Dušín nepije, to víme) a cestou domů ho přemohl „stájový syndrom” neboli „syndrom blízkého cíle”. Prostě už se viděl v posteli, tak na to šlápnul a bum, kolegové ho změřili a o papíry přišel na místě.

Můžeme kvitovat, že se nesnažil kolegy nějak umluvit a trest vzal, stejně tak lze kvitovat, že s tím vyšel ven sám - stejně by se na to přišlo. Jeho odpovědnost navíc nekončí u ztráty řidičáku a přesednutí na kolo, dostal písemné napomenutí a policie s ním zahájila kázeňské řízení kvůli podezření pro zanedbání důležité povinnosti. Sedět za to nepůjde a od policie ho asi také nevyhodí, je to ale jistě velká nepříjemnost i jinak než mediálně.

Sám navíc vynechal jednu podstatnou drobnost - kde jel tak rychle? A kdy? Pokud jel o 51 km/h víc na dálnici ve 4 ráno, je to něco, co lze snadno akceptovat jako nelegální, ale ne zase tak problematické. Protože o tom ale nemluví, tušíme, že to bylo ve městě a v ne až tak příhodný čas. Takových 101 km/h ráno ve městě, to už není legrace. Možná by to měl říci sám, i tohle na něj dříve nebo později praskne.

Tak či onak je to vzhledem k jeho předchozím aktivitám slušná ironie osudu. Nepřejeme mu nic špatného, nepůsobí jako špatný člověk. Ale proč probůh káže jen vodu, když musel vědět, že sám občas pije víno? Pro policisty je to bohužel dost typické jednání.

Zdroj: Politievlogger Jan-Willem@Youtube

Petr Miler