Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Letošní prodeje elektromobilů ve Francii ukazují, že jen necelou třetinu z 8 tisíc registrovaných vozů za první tři kvartály koupili koncoví spotřebitelé.

Na francouzském trhu letos našlo nový domov zatím osm tisíc nových osobních elektromobilů. Už to je prachmizerné číslo, pokud uvážíme, že francouzský trh za toto období spolykal celkem 1 337 327 nových aut a tržní podíl elektromobilů na celkových prodejích nedosahuje ani šest promile. I tak je to na poměry elektrických aut docela úspěch, obvykle jsou tyto vozy rády za promile jedno. Obrovské státní podpory tedy alespoň nějak fungují, ale všechno nemusí být tak jednoznačné, podíváme-li se na to, kdo tyto elektromobily ve Francii vlastně kupuje. Skuteční koncoví spotřebitelé to totiž primárně ani zdaleka nejsou.

Podle zveřejněných statistik jasně dominuje zájem ze strany státu a korporací. Je výrazně většinový, stará se o odbyt 70,5 % všech prodaných elektromobilů, tedy 5 640 kusů, mířilo do flotil úřadů, velkých firem, vozových parků samotných automobilek, jejich dealerů nebo car-sharingových společností, jako je např. Bolloré. Zbytek, 2 360 kusů či 29,5 %, skutečně zamířilo ke konečným spotřebitelům. Tato čísla platí za období od ledna do října letošního roku, takže každý měsíc si koupilo elektromobil 236 konečných spotřebitelů a jejich podíl na celkovém odbytu aut nedosahuje ani dvou promile.

Samozřejmě, všech osm tisíc prodaných elektromobilů byl reálně prodáno, tedy objednáno, zaplaceno a doručeno, ale přesto toto číslo nereflektuje skutečný zájem zákazníků. Můžete namítnout, že převaha firemních nákupů je běžná, ale jedná se obvykle o auta určená pro práci, především pro pohyb lidí pohybujících se mimo kancelář či pro přepravu nákladu. Takovou pozici dnešní elektromobily zastat nemohou, nic takového s nimi vzhledem k omezenému dojezdu a dlouhé době nabíjení efektivně dělat nelze.

Nezanedbatelná část z oněch osmi tisíc prodaných elektromobilů v tomto případě sloužit k prezentaci automobilek je vyrábějících či dealerů je nabízejících, energetických firem (stačí se podívat, kolik u nás kupuje elektromobilů ČEZ či e-on a k čemu jim jsou dobré) a v neposlední řadě ke splnění „zelených povinností” ze strany státních institucí. V žádném z těchto případů nelze hovořit o smysluplném užitku, naplňování životních potřeb konkrétních lidí.

Pokud máme být přesnější, 2 300 vozů bylo registrováno automobilkami a dealery. Plných 2 065 kusů pak státními institucemi či firmami na tuto sféru napojenými. Zbytek připadá na car-sharingové společnosti a další firemní zákazníky.

Právě car-sharingové společnosti se postaraly od odbyt tisícovky aut. Tyto firmy vozy vlastní, ale dále je pronajímají svým zákazníkům. Např. Bolloré má zejména po Paříži spoustu dobíjecích míst, takže v tomto případě o krátkodobé půjčení elektromobilu asi jakýsi zájem bude - zejména protože nemusíte moc řešit nabíjení vlastního vozu či jeho pořizovací cenu, která bývá dost vysoká. To je ale skutečně jediná významná část firemních nákupů, která ve výsledku alespoň nějak souvisí se smysluplnou osobní přepravou.

Rozdělíme-li prodejní čísla podle značek, vidíme, že ze všech prodaných elektrických Nissanů Leaf zamířilo ke konečným spotřebitelům jen 26 %. U Renaultu to bylo o něco více, 36 % prodaných Zoe mířilo do garáží soukromníků. Stojí také za povšimnutí, že meziročně se zájem Francouzů o elektromobily zvedl o 9,8 %. Za něčím takovým budou stát hlavně čím dál více se zvyšující dotace, jak je ale vidno, většina z celkových prodejů je jednoznačně umělá.

Jak jsme psali již dříve, Francie plánuje od začátku příštího roku zavést tzv. Superbonus ve výši 3 700 Eur (cca 100 tisíc korun) navíc k již existujícímu bonusu 6 300 Eur (cca 171 tisíc korun), na který dosáhne ten zákazník, který si místo dieselového auta koupí elektromobil. Po jeho zavedení se cena Renaultu Zoe, který je z elektromobilů na francouzském trhu dlouhodobě nejúspěšnější, dostane z ceníkových 21 900 Eur (cca 595 tisíc korun) na 11 900 Eur, tedy necelých 323 tisíc korun. To už je na městské miniauto reálná a i docela lákavá cena, zejména zjistíme-li, že Clio se základním 75koňovým dieselem s cenou startuje na 18 170 eurech (cca 494 tisících korunách), ale je potřeba stále počítat s tím, že z Paříže do Nice budete muset jet vlakem nebo jiným autem, abyste tam dorazili v rozumném čase.

Co Superbonus s prodeji elektromobilů udělá, se zatím nechme překvapit, ale už z dosavadních čísel je zřejmé, že lidé při koupi vozu pořád primárně sledují uspokojení svých uživatelských potřeb. Těm současné elektromobily vycházejí vstříc jen velmi neochotně a masivní dotace na tom nic nemění. Odrazem výsledného zájmu budiž oněch 2 360 elektrických aut prodaných koncovým zákazníkům, při celkovém odbytu více než 1,1 milionu aut je to pouhá kapka v moři. Je navíc pravděpodobné, že struktura „zákazníků” bude obdobná i v jiných zemích, kde navíc podobné dotace obvykle nenabízí a zájem je optikou relativních čísel ještě nižší, a tak závěrem můžeme jen podtrhnout slova zmíněná v nadpisu - reálný odbyt elektromobilů je zjevně ještě nižší, než jsme si mysleli. A že jsme si ani dosud nemysleli nic vysloveně pozitivního...

Zdroj: BlogAutomobile

Marek Bednář