Autoforum

/

Foto: JAC

Dalo se očekávat, že řadu omezení půjde nějakým způsobem obejít, tohle je ale díra jako hrom. Pokud Rusové doma nesmí skoro nic, ale v řadě sousedních zemí ničím omezeni nejsou, jaký to všechno má smysl?

Nejspíše jste již zaznamenali, že v souvislosti s válkou na Ukrajině nepodléháme davové hysterii. Odmítáme házet všechny a všechno do jednoho pytle i z toho důvodu, že jsme zažili dobu před rokem 1989. Řada lidí, jenž nyní odmítá vše ruské, ale o komunistické éře nemá nejmenší ponětí, nebo ji raději vytěsnila z paměti. Snadno pak mohou namítat, že pokud obyčejní Rusové jsou proti válce, pak se mají ozvat, protestovat. A jelikož tak nečiní, jsou stejně špatní jako jejich „svobodně zvolený“ prezident Vladimír Putin.

Je skutečně „západní naivitou” myslet si, že se s autoritářským režimem dá takto snadno vypořádat. Nedá, většina společnosti přinejmenším odmítá cokoli riskovat, pokud rovnou režim (klidně bez zlých úmyslů) pod tlakem omezeného přístupu k nezávislým informacím nepodporuje. Ano, my jsme tu měli revoluci v 1989, je ale velkou otázkou, zda by se něco takového mohlo odehrát, kdyby se celý východní blok nezačal ekonomicky i politicky rozkládat zevnitř. Jak dopadly předchozí pokusy o revoltu, nemusíme připomínat.

U nás se situace od dob halasných oslav 1. května změnila, v Rusku nikoli. V souvislosti s válkou pak vládní represe jen narostla, momentálně tak pomalu na cokoliv protistátního nesmíte ani pomyslet, jinak je pobyt na Sibiři tím pomalu nejlepším, co se vám může stát. Plošně perzekuovat Rusy bez zkoumání toho, kým vlastně jsou, není ničím jiným než diskriminací na základě původu a něčeho takového bychom se měli vyvarovat.

Stále více se navíc začíná ukazovat, že nové sankce uvalené na Rusko nejsou tak účinné, jak si někteří malovali. Jejich strůjci si zjevně neuvědomili, že stejně jako je Česko součástí Evropské unie, je Rusko součástí Společenství nezávislých států (CIS, Commonwealth of Independent States, u nás též SNS), které funguje podobně jako EU a usnadňuje tedy třeba i pohyb zboží či kapitálu.

Tato organizace vznikla v reakci na rozpad SSSR a sdružuje 9 z 15 bývalých svazových republik. Původně pak jako pozorovatel byla jeho součástí i Ukrajina jako jedna ze zakládajících zemí. Proti naprosté většině zemí CIS žádné sankce namířeny nebyly, což je logické, neboť třeba takový Kazachstán nemá s válkou vlastně nic společného. Rusové jej nicméně díky SNS mohou volně navštěvovat a kupovat si tam, co chtějí. Právě to nyní hojně činí, a to v souvislosti s pořizováním nových aut. Ve srovnání s letošním únorem zájem o ně vzrostl desetinásobně, přičemž Rusové jsou ochotni nakupovat „cokoliv, co jezdí“, a to i navzdory rychlému zvyšování cen.

Kazachstán tvořící jakýsi můstek mezi Ruskem a Čínou je přitom místním automobilovým centrem, své vozy v místních továrnách vyrábí značky jako Kia, Chevrolet či JAC. Evžen Biber, prodejní manažer dealerství v Kostanaji, dodal, že dokonce „již zazněly žádosti na odkoupení celé produkce, která sjede z našich montážních linek“. Navzdory sankcím se tedy Rusové i nadále dostávají k automobilům, které jim v jejich domovině byly přímo či nepřímo zapovězeny.

Je nutné dodat, že ruskou válečnou agresi neschvalujeme ani v nejmenším, o to tu nejde. Nicméně je třeba si uvědomit, že svět se v posledních letech stal značně propojeným místem a platí to i o Rusku. Omezovat všechny země CIS by přitom bylo stejně nesprávné jako perzekuovat všechny Rusy. Jak toho ven? To je otázka za milion, ne-li za miliardu.

Zdroj: Auto Mail.ru

Petr Prokopec