Autoforum

/

Foto: Ewagen Classic and Sportcars, publikováno se souhlasem

Král relativně lidového stylu je mrtev, ve vaší garáži ale dál může žít v provedení a ve stavu, který dodnes vyráží dech. Pokud máte na toto auto jen dobré vzpomínky jako my, můžete s tímto kouskem tak trochu vrátit čas.

Pamatuji si to, jako by to bylo včera. Bylo to někdy kolem přelomu milénia a Audi už nějaký ten pátek prodávalo model TT. Tehdy jsem o autech nepsal a logicky s nimi nebyl v tak úzkém kontaktu, a tak jsem TT dříve nezkusil. A ani jsem o to neměl zájem - pro nás, racionálně uvažující nadšence, příznivce pokročilé techniky v neokázalých balení to byl vůz, který v našich myslích žil s image, kterou mu dopřály tehdejší předsudky - barbína na kolech pro holky, auto pro kadeřníky, parodie na Porsche 911 pro chudé, doplňte si.

Auto mi tehdy půjčili na brněnském okruhu ve dvou verzích - 1,8T quattro a 3,2 V6 quattro, usedli jsme do nich s kolegou, objeli pár kol, vystoupili, podívali se na sebe a skoro současně řekli: To je dobrý! Sám jsem tehdy považoval TT za dobovou A3 resp. S3 ve zbytečně nápadném balení, ale realita byla jiná. Tohle auto mělo svůj smysl nejen tím, jak vypadalo, ale i tím, jak jezdilo.

Navzdory tomu, že jsem příznivcem atmosféricky plněných motorů, mi tehdy větší smysl dávalo ve verzi 1,8T s 225 koňmi, byla to taková rány dávající motokára, hračka na kolech pro dospělé, která se neztratila ani na poněkud předimenzovaném okruhu v Brně. Na okreskách kolem něj pak válela, bylo to malé a hbité auto přikované nízko u země, které vás těšilo neobvyklým pojetím interiéru, i když jste zrovna neřezali zatáčky. A i zvenčí bylo vizuálně prostě své, hlavně pak v původním provedení bez později přidaného zadního spojleru. Verze 3,2 V6 ale měla své kouzlo též ve svém zvuku a úžasném lineárním charakteru tohoto motoru. Byla trochu těžší, takže nepůsobila až tak „motokárově”, s 250 koňmi byla ale nejsilnější a nejrychlejší.

Nedávno jsme vzpomínali na vznik „tétéčka” a tento týden bohužel přidali smutnou zprávu týkající se jeho konce. Audi bohužel s dalšími generacemi nedokázalo udržet specifické přednosti tohoto modelu při životě a udělalo z něj skutečně spíš A3 kupé. Nechci na TT „hejtovat”, hlavně verze RS s pětiválcovým motorem 2,5 TFSI byly do poslední chvíle něco, navíc historicky první TT s 2,5 TFSI šlo jako jediné koupit s manuálním řazením. Zákazníky ale prostě už ani tyto verze u srdce tolik nebraly, a tak vůz i pod tlakem jiných okolností skončil.

Jiné TT už prostě nebude, je tak možná načase rozbít prasátko a zkusit vrátit čas. První iterace tohoto modelu se dá pořád koupit po Evropě v pár exemplářích ve stavu 1A a my vám ukážeme ten, který podle nás vypadá nejlépe - stříbrná varianta s koly Avus, to je to pravé TT. Auto na fotkách níže je verze 3,2 V6 s manuálem, takže to nejlepší dostupné provedení, které od roku 2000 najelo v rukou prvního majitele jen 37 900 km. Vypadá jako nové, je sexy, zachovalé, šestiválcové, co chybí ke štěstí? Snad už jen hodně naducané prasátko, neboť španělský prodejce za vůz žádá 38 990 Eur, tedy přes 950 tisíc Kč.

V Německu se ale dá narazit na pár hezkých, byť ne až tak hezkých verzí 1,8T quattro s 225 koňmi za přibližně poloviční ceny. Lepší poctu tomuto autu než koupí jeho originálního provedení dát asi nepůjde. Sám bych si dal říci, tohle auto vrací vzpomínky na časy, kdy automobilový svět byl - a říkám to bez zbytečné nostalgie, prostě byl - ještě v pořádku.

Zdroj: Ewagen Classic and Sportcars@Mobile.de

Petr Miler