Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pohnutky jsou pochopitelné, před fakty ale není možné zavírat oči. Rusko je z hlediska prodeje nových aut velmi významným odbytištěm, i letos v únoru jej výrazněji překonalo jen Německo.

Někteří říkají, že momentální brojení proti Rusku na všech frontách je vrcholem tzv. cancel culture, který už západ nepřekoná se zdravou kůží. Jestli tomu tak bude, ukáže jen čas, faktem ale je, že kultura jakéhosi totálního popírání všeho, na čem ulpěla nějaká kaňka, je dost zvrácený způsob vypořádávání se s problémy. Nemusíme milovat třeba R. Kellyho za to, co po léta prováděl ženám, ale je to skutečně důvod tvářit se, že neexistoval a třeba na Youtube zahlazovat stopy po jeho tvorbě?

Pochopitelně, situace mezi Ruskem a Ukrajinou je závažnější a ostrým reakcím na ni se nelze divit. Ale znovu, vše má mít svou rozumnou míru. Ekonomické sankce uvalené na Rusko jsou pochopitelnou snahou zemi destabilizovat a domoci se zvnějšku změny v jejím vedení, ale pokoušet se se situací vypořádat tak, že v Česku přejmenujeme ulice jako Moskevská či Koněvova? To je naprosto absurdní, ryze emotivní krok, který absolutně nic neřeší a nám akorát přidělá práci s přejmenováváním ulic a tisíci dalšími navazujícími změnami. Může snad za současný konflikt Moskva? Nebo Ivan Stěpanovič Koněv?

Podobně je třeba se ptát nad smyslem postupu některých firem, které ruší své aktivity v Rusku z ryze emotivních důvodů, aniž by přemýšlely nad jejich reálnými dopady. Nelze všechny házet do jednoho pytle - někdy jde o pouhé přerušení aktivit dané nutností vypořádat se se sankcemi či volatilitou rublu, jindy faktická nemožnost v zemi něco dělat za nově nastavených zákonných podmínek ze strany Ruska. Jindy jde ale o čistě „politický” krok, který ve výsledku trestá jen firmy, které takto přijdou o významné odbytiště.

Týká se to i některých automobilek. Znovu je situace různých firem různá, přijde nám ale absurdní jednoduše škrtnout Rusko proto, že zrovna není populární. Žijeme ve světě, kdy jsou auta prodávána prakticky všude, někdy i ve vyloženě zločinnými režimy ovládaných zemích s diktátory v čele. A najednou je největší problém Rusko, kde spousta lidí kvůli místnímu zacházení s přístupem k informacím ani pořádně neví, co se za hranicemi s Ukrajinou děje? Vždy je podle nás třeba zvažovat pro a proti a ne se slepě hnát za jedním řešením bez ohledu na následky.

Že je Rusko třeba v případě aut velkým odbytištěm, připomínají i nejnovější data Avtostatu za letošní únor. To už byl měsíc plný neklidu, který vyvrcholil vpádem Ruska na Ukrajinu, přesto se auta prodávala relativně ještě dobře. Zázraky se neděly, klíčové trhy klesaly, minimálně v případě Ruska to ale jistě byl jen odvar proti tomu, co přijde v březnu a nejspíše i během dalších měsíců.

Na vrcholu stanulo tradičně Německo, které s odbytem 200 512 aut dokonce meziročně o 3,2 procenta rostlo. Druhá byla Francie s 115 386 prodeji (-13 %), třetí je ale už těsně Rusko s 114 349 jednotkami (-4,8 %). To je prostě nezanedbatelný počet, tamní prodeje navíc byly v pandemické době relativně stabilní a pro některé automobilky znamenají ještě víc. Třeba pro českou Škodu je to dokonce druhý největší trh na světě, na kterém prodá nějakých 12 % všech aut. To nejde bezbolestně „škrtnout”.

Trhy jako Itálie (110 869 vozů, -22,6 %), Španělsko (62 103 aut, +6,6 %), Velká Británie (58 994 aut, +15 %) jsou buď dlouhodobě - nebo alespoň v posledních letech - prostě menší, jak vidno, nyní i velmi výrazně. Nechceme nikomu radit, co má a nemá dělat, situace je složitá, tlaky z mnoha stran velké. Rušit všechno „protože Rusko” nám ale nepřijde moc moudré, jakkoli je samozřejmě otázkou, kolik si toho Rusové za všech dalších panujících omezení vůbec budou s to koupit. Reálné ekonomické dopady na zemi jako takovou jsou zatím velkou neznámou.

Zdroj: Avtostat

Petr Miler