Autoforum

/

Foto: Hauck Automobile, publikováno se souhlasem

Může se zdát, že na dnešním trhu lze koupit ojeté auto draze, špatně nebo obojí. Pokud ale zapomene na některé moderní vymoženosti, můžete si koupit skoro nové auto s ještě slušným motorem za cenu, za níž dnes od Škody koupíte leda kolo.

První generace Škody Fabia přišla na trh v roce 1999 a pro automobilku to byl teprve klíčový model. První Octavia o tři roky dříve sice ukázala, že škodovka najednou umí postavit auto „západní” úrovně, jedna vlaštovka ale jaro nedělá. O lepší image bylo nutné dál bojovat, potvrdit náhlý vzestup a současně uspokojit tehdy klíčové domácí publikum, což bylo nepochybně obtížnou kombinací úkolů. A tak se v Mladé Boleslavi snažili.

Strávil jsem svého času hodiny s jedním z techniků Škody, který mi ukazoval, kolik věcí bylo na Fabii I uděláno s nadstandardní mírou promyšlenosti, péče a odolnosti, aby auto bylo co nejuspokojivější z krátko- i dlouhodobého hlediska. Takhle dobře tehdy nedělal malá auta snad nikdo a i česká automobilka musela postupem času od některých neobvyklých řešení ustoupit, protože byla příliš drahá.

Je trochu škoda s malým š, že vše bylo nakonec zabaleno do poněkud nenápaditého designu s prostě vypadajícím interiérem a doplněno o kontroverzní základní motory, což mělo na image Fabie v očích některých zákazníků větší vliv než vše, co se skrývalo pod povrchem. Přiznám se, že jsem byl jedním z těch, které první Fabia ve své době neoslovovala, však co je na autě načrtnutém podle pravítka s Houby To Pojede (slušnější verze) pod kapotou? S odstupem času jsem ale musel uznat, že to je opravdu dobře postavené auto a nakonec i námi kdysi testovaný kus s 1,3 milionu km na tachometru o podstatě první Fabie leccos naznačil.

Bez ohledu na můj názor se Fabia I stala prodejním hitem a během pěti let dosáhla v Evropě prodejních úspěchů, které už nikdy později nezopakovala. Pokud vám tento vůz přirostl k srdci a chybí vám, nehledejte nutně stroj času, i dnes dá koupit prakticky nový přesně z těchto, pro něj zlatých časů.

Nabízí jej prodejce v německém Bad Dürkheimu a byť jde podle mě o zajímavou nabídku, vůz se mu prodat už měsíce nedaří. Jde o první generaci „fabky” v typické šedé metalíze po prvním majiteli, jehož nejoblíbenější místo pro obdivování auta je zjevné od pohledu - garáž. I když jde o vůz z roku 2004, po 17 letech, vypadá, jako by pořádně nikdy nejel. A vlastně nejel - 23 550 km na tachometru znamená ježdění 1 385 km za rok, to je opravdu nic. A auto vypadá podle toho, je prakticky nové.

Není to žádná extra verze po výbavové stránce, varianta Classic může být ráda za elektrická okna vpředu a dodatečně instalované autorádio. Na druhou stranu, pod kapotou je už slušný, „německý” motor 1,4 s 55 kW v kombinaci s tehdy neobvyklým automatem. A zbytek vám nejlépe poví fotky. Podle prodejce je auto jako nové a podle všeho v tomto případě nepřehání. Podívejte se jen na motorový prostor nebo chladič - viděl jsem auta s polovičním nájezdem, jejichž chladič byl více otřískaný od toho, co přinesly kamínky ze silnice. Tohle auto opravdu muselo jezdit třicítkou „okolo komína”, to je zjevné.

Asi to není žádná sběratelská „pecka”, ale kdo chce třeba pro manželku s odporem k manuálnímu řazení auto na ježdění po městě, které může se správnou údržbou vydržet jezdit ještě tak asi 1,2 milionu km, tohle je zajímavá alternativa k čemukoli novému. S cenou 5 250 Eur (133 tisíc Kč) je to vůz za třetinu srovnatelného nového auta, který ve většině ohledů nový být nepřestal. Kvůli omezenému zájmu už zlevnil o 15 procent, u kolika ojetin lze dnes takový vývoj sledovat?

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler