Autoforum

/

Foto: Transport for NSW, CC0 Public Domain

Je to z našeho pohledu skoro neuvěřitelné, ale existují i politici, kteří se dokáží poučit z vlastních chyb a nebazírovat na hloupém opatření, které nepřineslo nic dobrého. Bohužel na opačné straně planety.

Před několika málo dny jsme si posvítili na situaci v Austrálii. Vedení tamního státu Nový Jižní Wales (New South Wales, dále jen NSW) v čele s ministrem dopravy Andrewem Constancem se loni rozhodlo „zachraňovat životy“. Na tom by jistě nebylo nic špatného, kdyby snahy politiků k něčemu takovému reálně vedly. Oni ale náhlým odstraněním cedulí informujících o probíhajícím měření rychlosti dosáhli jediného, a to obohacení státní kasy. V Austrálii se totiž za každý letošní měsíc vybralo na pokutách stejně jako za celý loňský rok.

Daný stav pochopitelně nemohl uniknout kritice, do vedení NSW se trefovala jak opozice, tak především veřejnost. Na tu přitom nelze pohlížet jako na piráty silnic, neboť většina pokut byla spojena s překročením rychlosti o méně než 10 km/h. A jakkoliv i to může někdo považovat za hrdelní zločin, ve skutečnosti jsou lidé, kteří povolený limit překračují jen lehce, ovšem věnují více pozornosti situaci před sebou, méně rizikovými účastníky provozu, než ti, kteří mají oči přišpendlené na palubní desce místo na silnici.

Ve výsledku tedy nepřekvapí, že k oné proklamované vyšší bezpečnosti na silnicích novinka zrovna nevedla - místo toho na silnicích NSW letos zemřelo 172 lidí, o tři více než za stejné období loňského roku, a to v momentě, kdy intenzita dopravy výrazně poklesla (prakticky celé letos sledované období v NSW bylo spojeno s lockdowny a dalšími omezeními). Vedení státu tak přišlo o jakýkoli racionální argument, kterým by svá sporná opatření mohlo bránit. Nešlo totiž jen o odstranění cedulí, stejně tak z měřících policejních aut zmizel reflexivní polep, počet aut na silnicích se ztrojnásobil a trojnásobný je i počet hodin, po které jsou v provozu. Kamery navíc byly upraveny tak, aby měřily v obou směrech.

Jen za červen letošního roku tak byla pokuta udělena více než 22 tisícům řidičů, kteří státu odvedli 5 milionů australských dolarů (cca 79,34 mil. Kč). Loni ve stejném období přitom bylo načapáno pouze 2 300 motoristů, kteří zchudli o 453 000 AUD (7,19 mil. Kč). Máme zde tedy více než desetinásobný nárůst, jenž ničemu jinému než kase neprospěl. Averze je tedy pochopitelná. Nad čím ovšem zůstává rozum stát, to je krok, ke kterému vedení NSW přistoupilo. Apel opozice i veřejnosti byl totiž úspěšný, a proto skryté měření s okamžitou platností končí.

„Po celém státě rozmístíme 1 000 statických značek a 350 přenosných, abychom lidem připomněli jejich povinnosti,“ sdělil před několika málo hodinami médiím Constance. Ještě více však obrátil plášť Bernard Carlon, šéf centra pro silniční bezpečnost státu. Ten totiž zavedení sporných kroků obhajoval s tím, že „nechceme, aby lidé zpomalili jen tam, kde je radar... chceme, aby zpomalili všude“. Nyní ovšem uvádí, že „chceme, aby si lidé uvědomili, že je třeba zkorigovat své chování a nejezdit rychle.“ Přesně tak to má být - jsou zkrátka chvíle a místa, kde je dodržování rychlostních limitů zásadní a jsou taková, kde to tak důležité není. Skryté měření rychlosti stěží něčemu pomůže - lidé omezení nerespektují nikde a o pár týdnů později zaplatí pokutu.

Po ryzí represi, která si vyžádala velkou kritiku, se tak vedení australského NSW vrací k původnímu stavu snažícím se spíše o prevenci. Právě to může překvapit, neboť takovou politickou reflexi z Evropy neznáme. Zvláště pak z Česka, kde už se řada podobných opatření ukázala být neúčinná, podle politiků se ale „osvědčila”. A hněv veřejnosti je k větší reflexi bohužel nepřiměl, zvlášť když výběr pokut rostl.

Zdroj: CarAdvice

Petr Prokopec