Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vypadají spíše jako odkládací prostor, ale jsou to vážně sedadla, s vlastními pásy. Menší si ani nelze představit, to ale ještě neznamená, že jsou k ničemu.

Je pochopitelné, že čím spíše je posláním nějakého auta okouzlovat svou dynamikou, tím méně pozornosti je u něj věnováno praktickým aspektům. Jenže nová auta oddaná jen a pouze jízdní dynamice jsou dnes prakticky neexistující věcí - svět se v tomto směru za posledních 10, 20 let hodně změnil. Však, máte-li tu možnost, zkuste osedlat zrovna dnes probírané Lamborghini Murciélago a pak sednout do skoro jakéhokoli moderního supersportu. Pozornost věnovaná vnitřnímu prostoru, ergonomii, odkládacím prostorům a dalším aspektům, které byste označili za doménu aut jako je Škoda Octavia, je dnes nesrovnatelně větší.

Co v supersportech běžně přesto nenajdeme, jsou zadní sedadla, až tak daleko snaha o jejich praktičnost nezašla. U těch s motorem uprostřed (rozumějte před zadní nápravou) to platí téměř bez výjimky, a to představuje naprostou většinu z nich. Pak je tu ale pár kousků, které mají motor vpředu (za přední nápravou) nebo vzadu (za zadní nápravou), kde se rázem taková možnost otevírá. A konstruktéři po ni rádi sahají.

Proslulé je tím zejména Porsche 911, u nějž se to stalo s jedním z prodejních argumentů, který nedovoluje zásadní konstrukční změnu. Jsou to sedadla velmi malá, ale děcko nebo velmi subtilní ženu do nich posadíte celkem bez problémů. Něco takového ale historicky najdeme i v hrstce Ferrari a mezi nimi také v modelu California. V něm ovšem nabírá pojem „zadní sedadla” ještě trochu jiný rozměr.

Jak nám připomněl Doug DeMuro ve své videorecenzi aktuální Californie T, kterou naleznete úplně dole, jedná se o ta nejmenší představitelná zadní sedadla a nejmenší takové „sicny” v historii automobilismu. Za předními sedadly tedy někdy najdeme i menší prostory podobného ražení, neříkají si ale sedadla, nejsou homologována pro převoz osob. Tato ano, což dosvědčují i zadní pásy, které jen podtrhují bizarnost tohoto řešení - jsou vzdálené asi 20 centimetrů od pásů pro cestující vpředu a nejlépe tak vykreslují, kolik asi mají místa zadní cestující.

Je to bizarně málo, není to skoro nic. Pokud nezačnete usurpovat cestující vpředu a nesundáte střechu, neexistuje zdravý dospělý člověk, který by se sem mohl vměstnat. Neexistuje ani takové dítě, má-li nohy a jediný, kdo se sem vejde, jsou ti úplně nejmenší, jejichž nohy ani nepotřebují prostor pod sedáky. Takoví by ale zase měli mít dětskou sedačku, kterou do Californie vměstnat lze, opět ale jen a úkor cestujícího vpředu, pro nějž prostor rázem jako by nebyl. Neříká-li Alexej Meresjev nebo nějak tak. A pokud byste přece splnili všechny podmínky a přijali veškeré kompromisy, podívejte se na ta opěradla. To není opěradlo automobilového sedadla, ale trestná lavice.

Je to legrační, úsměvné, pochopitelně to ale neznamená, že je to k ničemu. Kdo zažil život s ryze dvoumístným autem, ví, kolik limitů to skýtá. Jedete-li ve dvou, neexistuje nic, co byste mohli uložit v kabině vozu, do kufru musíte dát úplně všechno včetně nejmenších příručních zavazadel a kusů oblečení. A když si na to všechno zvyknete, začne vás unavovat odpovídat cestujícím na slova jako: „Dám si tu bundu dozadu!” větou: „Tady není vzadu.”

Tohle všechno jakákoli, i velmi minimalistická sedadla řeší. Můžete si tam dát onu bundu, tašku aktovku, papíry z jednání, nákup, svačinu nebo třeba golfové hole či cokoli na ten způsob. V tomto směru je to za předními sedadly Californie příjemné, praktické, skoro nedocenitelné. Jen si říkáme, proč z toho u Ferrari udělali sedadla a když už, tak proč hned dvě. Skoro si nedovedeme představit, že by s tímto autem někdo někdy jel ve čtyřech, jakkoli. Už jen proto, že užitečná hmotnost ani nedovoluje přidat ke dvěma dospělým mužům žádnou další podstatnou zátěž...

I tak ale dělají z Californie praktičtější auto, pochopitelně

Petr Miler