Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zkáza leteckých společností je jedním z velmi bezprostředních následků přijatých opatření proti šíření koronaviru. Bolet to ale bude nejen ekonomicky, následkem uzemnění letadel jsou také nepřesné předpovědi počasí.

Uprostřed pandemie COVID-19 přicházejí letecké společnosti o miliardy korun každý den. Není to nadsázka, ani trochu, jen americká Delta Airlines podle svého šéfa nyní tratí denně 50 milionů dolarů, tedy více jak 1,25 miliardy Kč kvůli tomu, že prakticky ze dne na den přišla o většinu příjmů, ale velkou část nákladů musí dále snášet. Letecký průmysl podobnou krizi nepamatuje, hůře nebylo ani po teroristických útocích 11. září 2001.

Dramatický pokles letadel ve vzduchu má ale nežádoucí dopady i hranicemi aviatiky či ekonomiky ve formě omezení schopností vědců vytvářet přesné předpovědi počasí. Vzdušné stroje nepřetržitě přenášejí data do prognostických středisek, dosud se jednalo až o 230 tisíc pozorování denně. Zásoba informací upřesňovala aktuální pohled do atmosféry - senzory letounů hromadně detekují tlak vzduchu, teplotu prostředí, výšku oblačnosti a další směrodatná data rozhodující pro předpověď. Studie ukazují, že letecká data snížila chyby v předpovědích meteorologů až o 30 %. Dnes jsou zpátky a možná jste je sami zaznamenali - dosud téměř dokonale přesné výhledy jsou rázem i o desítky hodin mimo realitu.

Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) upozornilo na ztrátu přesnosti vývojových modelů vlivem omezeného množství vyhodnocovaných proměnných. Instituce uvedla, že v období od 3. do 23. března 2020 obdržela o 65 % méně leteckých zpráv o počasí nad Evropou a o 42 % méně zpráv přišlo od pilotů křižujících celý svět. Neočekává se zlepšení, proto byly nasazeny nové satelity, kterou jsou ale schopné nahradit postřehy přímo ze vzduchu jen částečně.

Americká národní meteorologická služba (NWS) říká, že není možné kvantifikovat přesný dopad snížení počtu letů. Agentura provozuje konkurenční model počasí známý jako Global Forecast System (GFS). Ředitelka NWS uklidňuje veřejnost, prý skutečně klesl počet letů, ale GFS používá údaje i od nákladních přepravců, u nichž se počet letů zatím tolik nesnížil. Její kolega ale není tak sebejistý: „Předpokládáme, že výrazné snížení dostupnosti údajů US AMDAR (Aircraft Meteorological Data Relay) bude pokračovat i v následujících týdnech, což pravděpodobně povede k určitému dopadu na výstup našich numerických predikčních systémů počasí,“ říká k věci Christopher Hill. Meteorologové v USA si pomáhají pozorováním Země také pomocí speciálních balónů, bójí, radarů nebo satelitů, ani nic z toho ale kvanta dat z letadel plně nenahradí.

Dalším důsledkem uzemnění většiny letadel je nedostatek parkovacích míst, doslova. Kapacity jsou uzpůsobené tomu, že je určitá část letadel neustále ve vzduchu, s nelétáním většiny z nich v jeden moment se zkrátka nepočítá. Pojezdové dráhy, hangáry údržby a dokonce přistávací dráhy na hlavních letištích se přeměňují v obří parkoviště pro tisíce letadel, z nichž největší zabírá asi tolik prostoru jako osmipodlažní budova.

Obsazení se postupně zvyšuje na více než pět tisíc nepotřebných strojů, přičemž se očekává další nadbytek zásluhou omezení služeb globálních hráčů jako Qantas Airways či Singapore Airlines. Frankfurtská letecká základna pro společnosti AeroLogic, Condor, Lufthansa, Lufthansa CityLine, Lufthansa Cargo a Ryanair využívá přistávací dráhu směr severozápad a hodí se i pojezdové sektory s přilehlými mosty. Aerolinky Swiss vlastněné Lufthansou si pronajaly plochy na vojenském letišti v blízkosti Curychu.

Podobné zástupy seřazených letadel lze vidět na různých letištích celé planety, v Melbourne a Brisbane mohou společnosti stát zdarma. Bez pravidelného provozu chybí pracovní náplň generující zisk, proto o práci u australské aerolinky Qantas už teď přišlo 20 tisíc lidí. Další propouštění tento obor nemine, bude trvat ještě hodně dlouho, než se letecká doprava vrátí do své nedávné formy, pokud k tomu vůbec kdy dojde.

Zdroje: Gizmodo, Reuters

Mirek Mazal