Autoforum

/

Foto: Annegret Hilse, Reuters

Pokud jsou schopni takové reflexe sami „zelení” politici, je zřejmé, že společnost jim nakloněna opravdu není. Hlavními tématy letošních voleb do evropského parlamentu budou inflace, nezaměstnanost či nelegální migrace, ne boj s klimatickými změnami.

Když se před pěti lety konaly volby do Evropského parlamentu, byl klíčovým tématem boj proti klimatickým změnám. Nakloněna mu byla řada lidí, mimo jiné i proto, že málokdo tušil, co přijde - o koronaviru se nepsalo ani v čínských médiích, elektřina byla za hubičku a Rusko plány na invazi na Ukrajinu možná ani nespřádalo. Ochrana ovzduší a přírody tak dostávala palce nahoru, načež nebylo vůbec překvapivé, že „zelení” opanovali v 720členném parlamentu hned desetinu křesel a toto smýšlení bylo blízké i velké část zbytku zvolených poslanců.

Již za dva týdny nás ovšem čekají nové eurovolby. A dle všech předpokladů se starý kontinent stočí jiným směrem, než jakým mířil od těch posledních. „V roce 2019 to byl samozřejmě skvělý pocit. Lidé nás milovali a klima bylo tématem číslo jedna,“ řekla agentuře Reuters poslankyně Anna Cavazzini. A připustila, že doba se změnila. „Teď je to samozřejmě trochu jinak. Celkově bych řekla, že cítíme trochu odpor společnosti proti ochraně klimatu,“ dodala s tím, že někteří „zelení” stávají terčem útoků, ty fyzické nevyjímaje.

S násilím v jakékoli formě samozřejmě nesouhlasíme, nicméně již nějakou dobu naznačujeme, že politici svým přehlížením často i většinových názorů dráždí hada bosou nohou. Zelenou politiku totiž postavili nade vše a starý kontinent, nejen, kvůli ní soustavně ztrácí konkurenceschopnost. Klíčovým tématem je také nelegální migrace, se kterou se „zelené” síly též neumí rozumně vypořádat.

„Velkými tématy jsou nyní konkurenceschopnost, sociální otázky, migrace, a v rámci těchto témat zelení poněkud strádají,“ uvedl Davide Ferrrari, šéf výzkumu pro platformu EU Matrix. Jeho slova pak potvrdila anketa společnosti Euronews, které se v březnu zúčastnilo 26 tisíc lidí. Ti ochranu životního prostředí zařadili až na šesté místo v pořadí priorit za inflaci, nezaměstnanost a mnohokrát zmíněnou nelegální migraci. Nálady v celé EU jsou tak víceméně stejné jako v Česku.

Jasně patrný je propad „zelených” sil a kdysi oblíbených politických bodů hlavně v Německu. Kvůli strádající ekonomice totiž vládě letos v lednu dalo kladné body pouze 27 procent lidí. To je historické minimum, které se odrazilo také na oblibě ministra Roberta Habecka, jež klesla na polovinu. Hlavně proto, že jím spravovaný ekonomický sektor strádá stále více. Kromě toho lidem také ve velké míře vadí plánované odstavení fosilních zdrojů, což jejich životní situaci jen zhorší.

„Zelení” politici se přitom snaží udržet u moci stůj co stůj, ve své kampani proto klimatické otázky již příliš nezmiňují. Místo toho se vyhrazují vůči pravici a slibují větší sociální rovnost a podporu pro evropský průmysl, jenž tak má zůstat konkurenceschopný. Ovšem na něco takového měli posledních pět let. Za tu dobu ovšem zdražilo prakticky vše a mezi extrémně bohatými a obyčejnými jen narostla větší propast. Není tak divu, že jim už málokdo věří.

Jakkoli se ale může zdát, že se díky tomu do parlamentu dostanou rozumně smýšlející lidé, samozřejmé to není a je třeba rozlišovat mezi těmi, kteří skutečně usilují o rozumnější politiku, a těmi, kteří se pouze chtějí svézt na současných náladách. Ti to s námi nemusí myslet tak dobře, jak se nyní tváří.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec