Autoforum

/

Foto: Volvo

Že vlci mohou být v tomto směru prospěšní, by člověka napadlo už proto, že stavy lesní zvěře jaksi přirozeně snižují. To ale není klíč k poklesu nehod, souvisí se způsobem jejich lovu.

Ještě donedávna byl vlk zvířetem, které bylo možné spatřit leda v zoologické zahradě. Nicméně v posledních letech jej řada lidí pravidelně vídá i jen pár kroků od svého domova. Povětšinou s obavami, neboť smečky vlků pořádají hony na hospodářská zvířata. Není tedy divu, že dotyční vybízejí myslivce k jejich odstřelu. To pochopitelně hlavně ochránce přírody děsí, je tu nicméně ještě jeden argument, proč bychom neměli stav vlků redukovat. S jejich rostoucí populací totiž dochází k redukci dopravních nehod.

S tímto zjištěním přišla Národní akademie věd Spojených států Amerických (PNAS), která se v nejnovější studii zaměřila na kolize aut s jeleny ve státě Wisconsin. Nicméně dodává, že výsledky jsou plně aplikovatelné pro celou Ameriku a potažmo pro celý svět. Dle vědců totiž vlci dokázali zredukovat zmíněné dopravní nehody o nemalých 24 procent. V důsledku toho má jejich existence 63krát větší ekonomický přínos ve srovnání se škodami, které napáchají lovením domácích zvířat.

„Ve Spojených státech se každoročně odehraje zhruba 1 milion nehod, při nichž auto srazí vysokou zvěř. Během těchto incidentů je zraněno 29 tisíc lidí, usmrceno dalších 200 a ekonomické ztráty souhrnně dosahují sumy takřka 10 miliard dolarů (227,6 miliard Kč - pozn. red.),“ uvádí PNAS ve své studii. Pokud tedy vlci dané nehody redukují o 24 procent, pak by pomalu měli být pokládáni za vzor všem a všude, neboť takový pokles nedokázali po celou dobu zařídit politici žádným ze svých opatření.

Pokud se nicméně domníváte, že vlci dané kolize redukují tak, že snižují i počet žijících jelenů, jste vedle. Dle studie za vším stojí pouze způsob, jakým vlci divoká zvířata loví. Mají totiž ve zvyku následovat dopravní infrastrukturu, po které se navíc často pohybují, neboť jsou tak rychlejší a zároveň i tišší. Jeleni si přitom již nového zvyku svých přirozených nepřátel všimli, a proto se snaží držet mimo takové komunikace. A díky tomu, že se vyhýbají vlkům, vyhýbají se i autům.

Studie přitom dodává, že jeleni se od dob předkoloniální éry v Americe značně rozšířili. Kde totiž dříve bylo možné najít na jednom kilometru čtverečním dvě až čtyři zvířata, tam jich dnes je patnáct až padesát. Ve výsledku tak není překvapivé, že mnohé státy jako třeba Colorado již plánují zvýšit také populaci vlků. Ekonomický efekt něčeho takového je prý nezpochybnitelný, stejně jako tu máme i zdravotní hledisko - jeleni totiž často roznáší Lymskou nemoc.

Je ovšem předem jasné, že ne každá země bude následovat tohoto příkladu. Zvláště Evropa, kde je počet vlků ve srovnání s USA dvojnásobný, bude na vlky hledět spíše jako na riziko než jako na přínos. A to přesto, že jakkoli je na starém kontinentu nižší četnost srážek jelenů s auty, lidí je při takových incidentech zraněno a usmrceno daleko více než ve Státech. Možná je tak vhodný čas si novou studii PNAS projít, může zachránit více životů než rozličné represivní akce.

Srážkám s vysokou zvěří zabraňují stylem svého lovu, kdy se rádi pohybují podél silničních komunikací. Zvířata v jejich hledáčku se tomu pak rychle přizpůsobí. Ilustrační foto: Volvo

Zdroj: PNAS

Petr Prokopec