Autoforum

/

Foto: BMW

Podobná auta si spojujeme s decentním pojetím přinejmenším zevnějšku a většina zákazníků to vidí stejně. Tento byl odvážnější, možná i proto, aby zastřel největší neduh poslední řady 7. S ním po boku ale vůz působí pořád stejně kontroverzně.

BMW obvykle chválíme za to, že se svou „pohonnou strategií” - na rozdíl od většiny ostatních výrobců - nevsadilo vše na jednoho koně. Nakonec si říká „Power of Choice”, tedy síla volby. Do stále většího množství modelů si tak můžete koupit jakýkoli pohon od benzinového přes dieselový a hybridní až po elektrický. To je fajn a je to rozhodně lepší cesta, než kterou se vydalo třeba konkurenční Audi, problém je ale v tom, že ani ta není bez kompromisů.

Jsme tedy nakonec přesvědčeni, že se i BMW přes dosavadní relativní úspěchy nevydalo správným směrem a nakonec bude muset zvolit jiný. Rozhodlo se totiž na jedněch základech stavět konstrukčně diametrálně odlišné vozy, což nedělá dobrou. Pak záleží, čemu dalo v při vývoji přednost před čím. Například řada 4 vypadá dobře jako spalovací i elektrické auto, přednost zjevně dostalo to spalovací a elektrická verze musela přijmout ústupky. Zejména nové generace řad 5 a 7 jsou ale koncipované opačně, takže disponují ohromným prostorem pro baterku v podlaze vozu, kterou spalovací verze nepotřebují.

Výsledkem jsou proporčně bizarně vyhlížející auta, je to půl vola a půl včely. Na fotkách samotných aut se to nezdá, chybí vám měřítko, ale když zejména poslední pětku vidíte naživo, uvědomíte si, jak nesmyslně vysoká je. Nedávno jsem se kolegou nechal svézt v jeho Porsche 911 a v jednu chvíli za námi na křižovatce zastavil nový pětkový sedan. Čistě z pohledu dozadu jsem byl ale nejprve přesvědčen, že jde o něco jako X5, tak strašně vysoké auto je, světla mělo někde pod úrovní střechy sportovního kupé.

Jako měřítko ale může dobře posloužit nejen jiný vůz, ale také jeho řidič. Právě proto máme pocit, že přiložená fotosada s novou řadou 7, v tomto případě dokonce elektrickým provedením i7 (ale ono je to jedno, moc vysoké jsou všechny verze), se BMW moc nepovedla, protože s autem zvěčnila i jeho majitele. Tohle automobilka dělá, když předává zajímavější exempláře ve svém BMW Weltu v Mnichově a toto je zajímavější exemplář - modrá barva Borusan Turkish Blue je na sedmičce velmi neobvyklá, v kombinaci s černou tím méně. Dvě barvy majitel jistě zvolil i proto, aby přílišnou výšku vizuálně rozbil a částečně uspěl. Třeba při pohledu ze zadních dvou třetin vypadá vůz docela atleticky.

Jenže atletický není a zejména hlavní fotka je velmi výmluvná. Nevíme, jak je majitel vysoký, ale na bratra Jiřího Krytináře nevypadá, přesto se vedle auta úplně ztrácí a horní hrana kapoty motoru někde kousek pod začátkem jeho prsního svalstva působí mimořádně nepatřičně. Schválně si stoupněte vedle nějakého SUV, to bude jen o málo vyšší. Tohle ale má být sportovně laděný sedan, au au.

Mimochodem, tohle auto se moc neprodává, loni dodaných 2 617 kusů i7 do celé Evropy je krutě i málo, i dva známé velké mnichovské propadáky v podobě řad 8 a XM se prodávají stejně či lépe. Tohle není pěkné, pro spravení chuti tak přidáváme fotky M3 Touring ve stejné barvě Borusan Turkish Blue. Současná M3 je sice také postrach soutěží krásy, je to Mr. Bobr 2025. Vedle otylé i7 (a design také moc krásy nepobral...) ale působí jako atlet Brčko na steroidech, nakonec posuďte sami.

Samotná Borusan Turkish Blue ale není nezajímavá, i na jinak dost ohyzdné současné M3 vypadá atraktivně. Foto: BMW

Zdroj: BMW

Petr Miler