Autoforum

/

Foto: Nissan

Vizionáře, takového člověka potřebuje ve svém čele jakákoli firma, má-li dlouhodobě přežít za neustále se měnících podmínek na trhu. Nissan takového člověka v čele měl a je dodnes neuvěřitelné, jak se s ním vypořádal. I teď přežívá díky němu.

Žádná jiná velká automobilka na tom dnes není tak špatně jako japonský Nissan a jeho alianční souputníci. Důvodů je více, tím hlavním ale nepochybně zůstává, že se dosud nikomu nepodařilo navázat na to, co s Nissanem, Renaultem a posléze i s Mitsubishi dělal Carlos Ghosn.

Ačkoli nás jako zákazníky produkty těchto firem oslovovaly jen zřídka a jejich strategie nám nepřišla úplně šťastná, ekonomicky se jim dařilo mimořádně. Ghosn zejména Renault a posléze Nissan dostal v rekordním čase z opravdu velkých problémů do ještě větších zisků, ve kterých firmy udržoval bezmála dvě dekády. Za loňský rok se ale poté, co jej automobilka doslova vyobcovala ze svých řad beze slova uznání, Nissan propadl do ztráty 150 miliard Kč a dnes více než co jiného bojuje o přežití.

Zatím zůstává nad vodou, tam jej ale drží v podstatě jediný velký trh. Nissan má problémy doma v Japonsku, v důležitých Spojených státech i u nás v Evropě, v Číně se mu ale daří. Ačkoli tamní prodeje nových aut za poslední fiskální rok klesly o 11 %, Nissan je níže jen o jediné procento, a navyšuje tak svůj tržní podíl. V konglomerátu s Dongfengem je třetím nejúspěšnějším výrobcem po VW a GM a jeho model Sylphy (na fotkách níže) je vůbec nejprodávanějším osobákem v Číně. Zkrátka úspěch na úspěch, nic podobného Nissan dnes jinde ve světě nezažívá a peníze z Číny mu dovolují alespoň trochu dýchat při snahách o restrukturalizaci.

Pikantní je, že Nissan by v Číně stěží něco znamenal, nebýt opět Carlose Ghosna. Ten pravidelně prokazoval své vizionářství a hned v roce 1999 po příchodu do Nissanu začal tlačit na rozvoj jeho aktivit v Číně. Tehdy se za velkou zdí nevyrábělo a neprodávalo skoro nic - považte, že v ten rok se v Číně vyrobilo jen 560 tisíc aut (pro srovnání - v Česku tehdy šlo o asi 350 tisíc vozů). To je vzhledem k velikosti Království středu komické číslo, dnes jde o desítky milionů aut každý rok. Mohutně investovat na tomto místě, navíc v nestálém prostředí řízeném komunistickou stranou bylo odvážné a Ghosn musel bojovat se zbytkem vedení, aby tento záměr prosadil.

Nakonec pochopitelně uspěl, Nissan si v Číně udělal jméno dříve než většina konkurence a současnou realitu znáte - prodává tam přes 1,5 milionu aut za rok, které jsou pro něj dnes naprosto stěžejní.

Musíme se znovu podivit nad tím, že se automobilka takového člověka zbavila - bez něj by možná přestala existovat už před oněmi 20 léty a bez jeho vize by měla problémy dále existovat nyní. Není divu, že dnes Ghson rýpe do svých nástupců, kteří nejsou s to udržet firmu v dobré kondici. Šancí - alespoň pro francouzskou část aliance - je snad jen její nový šéf, který už též opakovaně prokázal své schopnosti. Navázat na práci Carlose ale bude obtížné pro kohokoli.

Zdroj: Auto News Europe

Petr Miler