Autoforum

/

Foto: General Motors

Jestli se někde vytrácí naděje na to, že se automobilový svět vrátí do normálu, je to zde. Pokud jsou vrcholní manažeři takto štědře honorováni i za naprosto zřetelně chybná strategická rozhodnutí, která lidé se všemi pěti pohromadě kritizovali od první minuty, náprava je v nedohlednu.

Věku, ve kterém vám nezbyde než den co den pracovat, jsem dosáhl už před drahnými dekádami, a od té doby jsem zažil v různých pracovních pozicích kolegy porůznu chybovat a přivodit firmám větší či menší problémy. Většinou šlo o relativní banality vzhledem k tomu, co firma dělala, přesto za to byli tvrdě potrestáni. Zpackané smlouvy, nesplněné termíny, drahé nákupy... Ani v tom nebyl úmysl, jen neschopnost, lenost, nedbalost. Vyjmenoval bych z hlavy dobrých dvacet případů, kdy kolegy stihl trest v podobě výpovědi, okamžitého rozvázání pracovního poměru nebo toho či onoho snížení osobního ohodnocení.

Bylo to někdy kruté, ale v principu je to správné. Každý máme ve své pozici nějakou odpovědnost, která se přímo či nepřímo promítá do ekonomických výsledků firmy, jež jsou nakonec klíčovým měřítkem jejího úspěchu. Je to trochu demagogické, ale pokud by podobná selhání byla všem promíjena, firmu to může rychle zničit. A to si prostě nemůže dovolit tolerovat, je to základní obranný mechanismus.

Těm, kteří v nejvyšších pozicích ve velkých automobilkách rozhodují o věcech, jež mají na fungování firem diametrálně jiné dopady, to ale najednou tolerováno je. A víc než to, dotyční jsou za to dokonce odměňováni.

Výjimkou je jediný velký automobilový koncern, Stellantis. Tem svého šéfa po sérii omylů vyhodil, jmenoval nového s diametrálně odlišným uvažováním a nepřeplácí ho, dokud něco nepředvede. Kde jsou jiní? Už několikrát jsme zvažovali, že vyhlásíme anketu Automobilový klaun roku, v níž by si to o výhru rozdali lidé jako Döllner, Källenius, Blume, Schäfer nebo Farley. Ti všichni přivádí svými rozhodnutími jimi řízené firmy zřetelně ke dnu, kolikrát i finančně, přesto nikam nemizí. A leckdy jsou za to i bohatě honorováni, to nedává žádný smysl.

Sami jsme si nedávno vzali na paškál Jima Farleyho, který dostal odměnu 0,6 miliardy Kč, i když Ford kvůli jím učiněným či bez okolku akceptovaným rozhodnutím, jež jsme kritizovali jako naprosto nesmyslná a sebezničující, poslal do největší ztráty od dob finanční krize. Kolegové z Carscoops nyní vypichují vedle jeho případu také dění kolem šéfky koncernu GM Mary Barra. A je to jako přes kopírák.

General Motors nedávno odpískal své velkolepé elektrické plány, prakticky úplně. Kdyby šlo jen o to, fajn, jenže tohle se neobejde bez velmi drahých následků. Odvolání původně zamýšleného se do výsledků firmy promítlo prodělkem (samotnou firmou, takže nejspíš konzervativně) odhadovaným na 7,9 miliardy dolarů, tedy asi 164 miliard Kč. Kdybychom takovou ztrátu způsobili nějaké společnosti vy nebo já, letíme a zbytek života strávíme po soudech. Mary Barra? To si loni vydělala ohromujících 29,9 milionu dolarů, tedy přes 620 milionů korun, většinu z toho na odměnách a celkem o 1,4 procenta víc než v předchozím roce. Jaký to dává smysl?

Barra přitom rozhodně není žádnou zachránkyní. A není ani tou, která by si nad současnými patáliemi firmy mohla umýt ruce. Naopak, generální ředitelkou GM je 12 let a do puntíku odpovídá za vše, co se s firmou za tu dobu stalo. Přešlapů, které ji učinily mnohem méně ziskovou, než by mohla být, byla řada, tím nejzřetelnějším ale bylo naprosto absurdní oznámení, že do roku 2030 bude polovina veškeré produkce GM jen elektrická a dalších do pěti let (2035) už firma nebude vyrábět nic jiného než elektromobily. Tohle teď stojí firmu stamiliardy. A ona přesto dostává stamilionové bonusy?

Je to vážně absurdní svět, ve kterém zjevně neplatí ani ta nejelementárnější logika. Na chybu, kterou Barra dělá, jí soustavně upozorňoval její bývalý kolega, na chyby šéfů VW je upozorňoval jejich bývalý kolega atd., dělali jsme to pochopitelně i my. Není to tedy tak, že by všichni věřili, nikdo netušil, to je ale překvapení... Kdepak, někteří se zaslepeně hnali za ideologickými cíli za halasného řinčení zvonu s nápisem Logika ze strany těch, kteří dál používali zdravý rozum. A odměňováni jsou ti, kteří chybovali?

Když se tohle dělo „online”, jako pochybující a sebekritičtí lidé jsme se sami sebe ptali, zda dotyční náhodou neví něco, co my nevíme, zda prostě nejsou chytřejší, nakonec jsou za to štědře placení. Teď už víme, že to tak nebylo, jednali přesně tak tupě, jak se tehdy zdálo - nevěděli lautr nic a od boku stříleli těmi nejostřejšími náboji totálně mimo terč. Neměli by teď skládat účty a přepustit svá místa lidem, u kterých lze aspoň doufat, že podobné chyby nezopakují? Bez schopnosti této elementární katarze je automobilový průmysl skutečně ztracen.

Zdroje: Carscoops, General Motors

Petr Miler