Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Zatím se jedná jen o dvousetkilometrový úsek Stuartovy dálnice, přesto je to významná zpráva - značí, že rychlostní limity lze nejen zavádět.

Pro racionálně uvažujícího člověka je naprosto nepochopitelné, že v celém civilizovaném světě existuje prakticky jen jediné místo, na kterém dlouhodobě neplatí žádné rychlostní limity. Kdyby šlo o pouštní cestu napříč Namibií, dalo by se pochopit, že nejde zrovna o vhodnou inspiraci třeba pro evropské země. Jenže se jedná o německé dálnice, tedy provozem značně zatížené dopravní tepny v jedné z nejvyspělejších zemí světa. Přesto za celé dekády nenašel v celém světě nikdo s dostatečnou politickou silou, kdo by řekl: „Podívejte se na německé dálnice, které bez rychlostních limitů citelně podporují fungování tamní ekonomiky a přitom patří mezi nejbezpečnější vůbec” a neomezenou rychlost jinde zavedl. Naopak se najde spousta takových, kteří dokola říkají: „Rychlost zabíjí!” A kupodivu jim to někdo pořád věří, přitom se stačí.... zajet podívat do Německa a zjistit, že to není pravda.

V posledních letech si tedy spíše klademe otázku, kdy doba neomezené rychlosti na německých dálnicích skončí než kdy by něco podobného mohlo být zavedeno i v jiných zemích. V Německu se zatím zrušení paušálně neomezené rychlosti nikomu „nepovedlo”, vzhledem k pravidelným pokusům socialistů a zelených je ale spíše jen otázkou času, než se celý svět ocitne v domnělém bezpečí rychlostních limitů. A nebo je to jinak?

Soudě podle posledních zpráv z Austrálie nakonec budoucnost nemusí být až tak jednobarevná. Pro úplnost je třeba dodat, že významných míst s neomezenou rychlostí bylo v minulosti vícero a patřila mezi ně i významná část tzv. Stuartovy dálnice táhnoucí se z jihu na sever země v délce přesahující 2 800 kilometrů. Neomezená byla část v tzv. Severním teritoriu tvořící zhruba její polovinu, jenže v roce 2006 se v tomto územně správním celku dostali k moci socialisté a neomezenou rychlost vesměs nahradili limitem 130 km/h. Od té doby se mluví o tom, že Německo je vážně poslední baštou odstraněných rychlostních limitů, jenže od příštího roku se Austrálie vrátí zpátky do klubu.

K moci se totiž v Severním teritoriu dostaly opět jiné politické síly a tamní ministr dopravy Peter Styles kupodivu myslel hlavou. Stačilo se podívat na čísla nehodovosti - mezi léty 2000 a 2006 zemřelo na silnicích Severního teritoria 292 lidí, během dalších šesti let od zavedení omezené rychlosti na dálnicích pak 307. Přínos omezené rychlosti pro bezpečnost provozu je tedy evidentně v nejlepším případě nulový, v horším záporný.

Styles tak rozhodl, že od února 2014 bude rychlostní limit odstraněn na 200kilometrovém úseku Stuartovy dálnice mezi Alice Springs a Barrow Creek, to je jakési australské středozemí. Zřejmě aby nevzbudil příliš velkou vlnu nevole, učinil zatím pouze takto, na 1 rok a poté věc znovu zhodnotit. Styles hovoří moudře, když říká: „Vracíme jen odpovědnost zpátky do rukou motoristů - musejí být schopni řídit v souladu se svými schopnostmi a stavu na silnicích,” což je přesně ten stav, který podle nás vede k bezpečnějším silnicím. Styles dále argumentuje spíše věcně, když říká, že v celém Severním teritoriu je velmi nízký provoz a dopravu není třeba limity zdržovat. Za testovací úsek pak byl zvolen ten, kde za posledních deset let nezemřel v souvislosti s rychlostí jediný člověk.

Ministr dále upozorňuje, že žádný rychlostní limit neznamená nulový dohled. Policie bude dále věnovat pozornost nebezpečné jízdě, nezapnutým pásům nebo jízdě pod vlivem alkoholu, což jsou hlavní příčiny smrtelných nehod v Severním teritoriu.

Zní to jako naprosto logický krok, naopak rozum zůstává stát na vyjádřeními opozičních politiků a samozvaných bojovníků za bezpečnější silnice, kteří si nadále „melou svou”, i když empirie ukázala, že zavedení rychlostních limitů nic dobrého nepřineslo. „Zvyšování rychlostních limitů přinese zvýšené riziko a lidé budou v důsledku toho umírat. Je to zahrávání si s lidskými životy. Je absolutně nevyhnutelné, že lidé budou následkem této změny umírat,” řekl dramaticky kupříkladu Ray Watt z Unie zaměstnanců v dopravě. Na základě čeho si to myslí, když naopak zavedení rychlostních limitů přineslo 15 mrtvých v dlouhodobých statistikách navíc, neupřesnil.

Doufejme, že se tento pokus o navrácení zdravého rozumu na australské silnice setká s úspěchem a pochopením a nebude posledním. Nakonec nejen v Severním teritoriu probíhají pokusy o zrušení rychlostních limitů - nedávno o totéž usilovala část obyvatel Queenslandu. Podobné příklady úspěšného rušení rychlostních omezení by nakonec mohly pomoci i nám - nedává kupříkladu vůbec žádný smysl, že dálnice D5 z Plzně do Rozvadova je rychlostně omezená a ta za Rozvadovem nikoli. Ta česká je dimenzovaná dokonce velkoryseji...

Zdroj: Drive

Petr Miler