Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Že auto čas od času potřebuje vyměnit olej a filtr, lidé už vesměs vědí, v servisu se toho ale pravidelně mění mnohem víc. Z plezíru? Zapomeňte, taková ignorace omezené životnosti chladicí kapaliny může mít nepěkné následky.

Loni na podzim jsem potřeboval dolít vodu do chladiče. Vešel jsem tedy do obchodu, zastavil se u příslušného regálu a následně otočil na podpatku. Poněkud jsem totiž již zapomněl, jaký typ a tomu odpovídající barvu má moje auto rádo. Chladicí kapalina se totiž liší v závislosti na konstrukci motoru, neboť některé jednotky jsou celolitinové, jiné celohliníkové a další mají litinový blok a hliníkovou hlavu. Liší se tedy její složení, neboť zatímco na nejstarší auta jsou třeba pouze soli anorganických kyselin (typ B), u moderních tu máme již i triazoly a silikáty (G a G13).

Každý typ kapaliny se přitom neliší pouze složením či barvou, ale také výdrží. V případě „béčka“ jde o dva až tři roky, u „géčka“ je to klidně i pět let a více. Každoročně byste nicméně měli minimálně zkontrolovat, zda není třeba vodu do chladiče dolít. Ne všechny hadice totiž mohou být dokonale utěsněné, občas tak místy může kapka uniknout. Pokud ale musíte dolévat i litr měsíčně, rozhodně byste měli zamířit do servisu, neboť někde je něco špatně. A jestli dochází na mísení unikající kapaliny kupříkladu s olejem, pak může být hodně špatně.

I kdyby je ale všechno v naprostém pořádku a o chladicí soustavu se roky nemusíte starat, je třeba zejména u moderních aut jednou za oněch zhruba pět let přistoupit ke kompletní výměně kapaliny. Proč? Protože časem ztrácí některé své klíčové vlastnosti, bez kterých se pro motor může stát víc hrozbou než spásou. Za úkol totiž nemá jen odvádět teplo od motoru v horkých dnech, spolehnout se můžete i na její antikorozní účinky. Ovšem i ty časem slábnou, neboť se kapalina postupně stává více kyselou. V té chvíli ovšem přestává chránit i gumové části jako těsnění a hadice, které začnou puchřet a praskat. Poznáte to i dle toho, že těsnění pod hlavou motoru měníte podobně často jako ponožky.

Samotnou výměnu kapaliny pak můžete zvládnout sami, jednoduše tak, že z chladiče vypustíte starou, a horem nalijete novou. Nicméně v té chvíli je třeba počítat s tím, že pozůstatky té staré se stále ještě nachází v různých zákoutích motorů. Její součástí přitom mohou být různé částečky rzi, které následně mohou vést k ucpání některé z hadiček, případně k rozšíření „oranžového moru“. Obojí pak může mít za následek přehřátí motoru.

Jak zmiňují kolegové z Jalopniku, kteří na téma omezené životnosti chladicí kapaliny vytáhli, i mnozí nadšenci její význam podceňují. O správném oleji či třeba startování dokážou klábosit celé hodiny, ovšem na chladič si vzpomenou pouze ve chvíli, kdy chystají zvýšení výkonu motoru, a potřebují jej lépe uchladit. V té chvíli ovšem mluví jen o velikosti chladiče, nikoli o samotné kapalině. Divit se tomu ale nelze, o tomto se zkrátka moc nemluví, i proto jsme o tom chtěli ztratit pár slov.

Zdroj: Jalopnik

Petr Prokopec