Autoforum

/

Foto: Ministerstvo dopravy ČR, CC0 Public Domain

Různé bodové systémy dnes platí ve vícero zemích EU, týkají se ale vždy jen toho kterého státu a řidičáků vydaných právě v něm. Není divu, že se něco takového nelíbí vedení Unie a chce více dohledu, před kterým nepůjde uniknout.

Evropskou unii trápí, že v loňském roce na evropských silnicích přišlo o život přes 20 tisíc lidí. Nebudeme to bagatelizovat, jako vždy ale musíme připomenout, že každé podobné číslo je třeba dát do určitého kontextu. Třeba sebevražd je v EU násobně víc, utopených přibližně stejně. Také je třeba nezapomínat, že ač si pod pojmem „přijít o život na silnici” většina lidí představí zabitého řidiče nebo spolujezdce v osobním autě, většinu mrtvých dávno tvoří chodci, cyklisté a motorkáři. Z těchto a mnoha dalších dat by měl vyplývat trochu jiný žebříček priorit, nejen v EU ale dávno všichni jdou po řidičích osobních aut jako největším zlu pro sebe samé i pro ostatní.

Proto jsou také středobodem evropského projektu Vision Zero, v jehož rámci má do roku 2050 klesnout počet mrtvých na silnicích na nulu. Je to absurdní samo o sobě, tedy pokud někdo nechce auta či jejich lidské řízení resp. používání zakázat zcela. A to asi nechce, když návrhem je současně také to, aby mladí mohli získat řidičský průkaz již v 17 letech, což jim má umožnit stát se co nejrychleji profesionálním řidičem, a vyřešit tak jejich nedostatek.

Jsou to nicméně až další body, které naznačují skutečné plány Bruselu související s onou nulovou vizí. Více než oni mrtví, kterých je ve výsledku zejména v autech vzhledem k intenzitě provozu apod. opravdu relativně (relativně!) málo, totiž EU trápí, že přes 40 procent veškerých vydaných pokut není vykryto. Pokud v současné chvíli pojedete kupříkladu ve Francii rychle a tamní kamerový systém vás změří, máte slušnou šanci, že vaši peněženku to bolet nebude. Jakmile vás totiž tamní policisté nezkasírují ihned a vy se již do země galského kohouta nehodláte vrátit se stejným autem, pokuta poslaná za hranice je fakticky nevymahatelná. A jiný postih udělit ani nelze.

Právě to chce EU změnit, k čemuž jí má pomoci také digitalizace. V jejím rámci totiž jednotlivé státy nejen budou moci, ale dokonce budou muset lépe spolupracovat. Jakmile vás tedy policisté za pár let zastaví třeba v Německu, okamžitě budou vědět, že jste v oné Francii jeli rychle. Rozdávat se navíc nemají jen pokuty, celoevropskými se mají stát také trestné body. A pokud jich v mezičase nasbíráte „dost”, i za přestupky nasekané ve Francii přijdete o řidičák i Česku.

Zatím jde jen o návrh, se kterým musí souhlasit všechny příslušné země a absolvovat i všechno další nezbytné schvalování. A také se vypořádat s řadou odlišností mezi jednotlivými zeměmi - jsou tu jiná pravidla, ale i jiné (nebo často také žádné) bodové systémy. Budou pak existovat současně? Nebo bude jen jeden velký? A bude pak fér chtít po řidiči z Česka, aby měl v Španělsku specifický výstražný trojúhelník, když jinde může být jiný a na dalších místech žádný? Nebude to jednoduché sladit, čekejme ale dogmatický postup jako jindy - pokud má Vision Zero již do roku 2030 zajistit pokles počet fatálních a vážných poranění o 50 procent. není času nazbyt.

Pro hořké zasmání už lze jen dodat, že počet fatálních nehod v takové Belgii, tedy v zemi, kde má EU svou centrálu a kde na dálnicích můžete jet legálně jen 120 km/h, loni narostl oproti roku 2021 o 16 procent. Na milion obyvatel tak připadá 52 úmrtí, tedy o dvě více než v případě Česka, kde je na dálnicích povolena stotřicítka a kde došlo na jednoprocentní pokles. A o 18 víc než v Německu, kde na většině dálnic není omezená rychlost vůbec. Že by to nakonec bylo celé v něčem trochu jiném než v omezujících pravidlech a míře jejich vymáhání?

Zdroje: Nieuwsmotor, Mobility and Transport European Comission

Petr Prokopec