Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Auta chladné počasí nemilují a pokud nemáte možnost parkovat ve vyhřívané garáži, zahřívání se nevyhnete. Jak na to, aby bylo co nejlépe vám i autu?

Na příchod pořádné zimy teprve čekáme, chladné noci a rána už jsou s námi ale několik týdnů. Pokud tedy nemáte to štěstí, že můžete nechávat svůj vůz ve vyhřáté garáži, před ranní jízdou pořádně vychladne. A je třeba s ním podle toho zacházet nejen s ohledem na motor, ale i další mechaniku. Jaký postup ideálně zvolit? To je otázka, kterou si klade nejeden motorista, jednoznačná odpověď na ní ale neexistuje. A byť na to máme svůj pohled, probereme jich vícero i s jejich plusy a minusy.

V prvé řadě záleží na tom, jaké máte auto. Říká se, že starší motory s karburátory se musí zahřát na místě. Není to výmysl a existuje několik argumentů, proč dát karburátoru více času před odjezdem. V našich podmínkách nejčastěji půjde o vozy z časů komunismu a takové často jezdí s levnějším oleji, jejichž viskozita nedovoluje zastudena motoru se ani snadno hýbat. To ale není zdaleka hlavní problém, důležitější je nízká teplota jiných součástí motoru. Ta způsobuje, že se benzín špatně odpařuje a nevytváří směs vhodnou pro zapálení. Proto je sytičem jeho množství zvýšeno, což zase způsobuje kondenzaci na svíčkách a stěnách válců. Studený motor odmítá pořádně běžet a při pokusu o rozjezd se může zastavit, zahltit se a odmítnout další spolupráci. A i pokud jízdu zvládne, velmi bohatou směsí můžete škodit jeho životnosti. Zde opravdu platí, že dáte-li mu pár minut času na místě, je připraven lépe.

Jenže takové auto má dnes už jen hrstka lidí, na každodenní ježdění rozhodně. Motory modernějších aut mají elektronické řízení vstřikování paliva, s nimiž není problém nastartovat zastudena a vyjet. Mohlo by se tedy zdát, že hned po startu mohou kultivovaně sloužit, jenže ani to není tak jednoduché.

Ve skutečnosti jsou agregáty těchto aut stejně zmrzlé, jako u staré Škody 120, pouze to nedávají tolik znát. Lepší oleje usnadní jejich pohyb a elektronika sama obohatí spalovací směs, aby motor běžel plynule i při teplotách hluboko pod nulou. To pochopitelně zvyšuje spotřebu, potíže je ale jinde - i zde přebytek neodpařeného benzínu stejně jako v případě karburátorů narušuje olejový film na povrchu válců. Ostatní studené kapaliny se pomaleji prokousávají zmrzlými hadicemi, olej také není hned všude, proto se obecně doporučuje aspoň několik desítek sekund před vyjetím nechat motor bez vytáčení běžet na volnoběh.

Jedním z argumentů pro zahřívání jízdou je i to, že motor běží v zátěži. Při nízkých otáčkách spaluje více benzínu a tím produkuje i více zbytkového tepla než při stání na místě, takže relativně brzký rozjezd se jeví být výhodnějším. Je to ale nutně jediný dobrý postup?

Krátkým průzkumem v redakci jsem zjistil, že většina kolegů beztak nechává auto před vyjetím stát na místě déle, jakkoli záleží, jak moc velká zima je. Za relativně vyšších teplot to bývá jen do poklesu zvýšených otáček, což může být jen pár desítek sekund. Jakmile ale uhodí mrazy, stane se z toho snadno i několik minut - typicky nejprve auto nastartují a jdou si ještě sbalit věci či ometou auto od sněhu a vyjedou až poté.

Má to také své výhody - mrazem netrpí jen motor, ale i spousta dalších věcí, třeba v interiéru. Pokud nemáte přídavné topení, celý interiér je studený a člověk může být nesoustředěný na provoz kolem sebe. Některé funkce mohou být mrazem zpomaleny, proto tento postup. Topení vše alespoň trochu rozehřeje relativně rychle a pobyt v autě je pak pochopitelně příjemnější - třeba i kvůli tomu, že nemusíte řídit v beranici, kterou pak za jízdy budete odkládat.

Je pochopitelně otázkou, jak tento styl škodí motoru, pořád musí na zvýšené otáčky běžet na místě s onou nevhodně bohatší směsí, na druhou stranu ale prohřeje více olej v motoru a v závislosti na délce stání také v převodovce. Ani to není k zahození, nic to ale nemění na tom, že i poté je třeba vyrazit opatrně - zbytek automobilu trpí mrazem také, pryžové části jsou tuhé, spoje drhnou a je nezbytné jet zkraje opatrně bez přílišného zatěžování vozu šlapáním na plyn.

Jiným argumentem je ochrana životního prostředí. Ekologové nechtějí, aby lidé na místě vypouštěli více škodlivin, které motor produkuje během studeného startu. Ale jízdou se příroda nezachrání a motor musí stejně překonat úvodní fázi vyšší produkcí všeho nepatřičného. Je potřeba se zároveň zamyslet nad životností studeného motoru pod zátěží proti zahřátému motoru, který vypustíte na silnici. Prodloužení životního cyklu a provozování zahřátého pohonu má také pozitivní vliv na životní prostředí.

Není tedy lehké se rozhodnout, co může být obecně výhodnější, každý má své priority. Není vhodné nechat stát auto 20 minut před domem a pít doma teplý čaj, ale zároveň nikomu neprospěje rychlé nalodění a brzký výjezd. Kompromis mezi výše uvedenými postupy beroucí ohled na aktuální podmínky, konkrétní vůz i vlastní preference se tedy jeví být tou nejlepší cestou, třebaže objektivně ideální není.

Záběry termokamery: Engineering Explained@Youtube

Mirek Mazal