Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na první pohled jde o úplně stejná auta, mají dokonce i skoro totožné technické parametry. V útrobách ale ukrývají dva různé motory a jednomu z nich je lepší se vyhnout.

Jistě nemusíme připomínat, že Škoda Octavia RS je sportovním provedením nejpopulárnějšího českého auta posledních dekád. Dnes, ve své třetí generaci, je to opravdu povedený vůz, v těch dvou předchozích se ale trochu hledal a charakterově měl nejblíže k silnější Octavii ověšené atraktivnějšími nárazníky. Možná i proto se druhá generace označená 1Z stala vyhledávanou v naftovém provedení s motorem 2,0 TDI, kterému se dnes podíváme na zoubek.

Ani benzinová Octavia II RS nebyla zrovna ostrý stroj, s dieselem pod kapotou ale ještě více platila hlavně za praktický, rychlý vůz. Jako takový je žádaná i na trhu ojetin, kde ovšem na zájemce chystá menší chyták právě v případě pohonné jednotky. K dispozici jsou totiž dva zcela odlišné motory, z nichž za spolehlivý platí jen jeden.

Naftové modely vyráběné mezi léty 2006 až 2008 dostaly pod kapotu dvoulitrový turbodiesel PD. Jedná se o motory s přímým vstřikováním nafty typu čerpadlo-tryska (pumpe-düse). Na každém válci je tak blízko sacího ventilu jednotka, která se skládá z čerpadla a trysky. Od roku 2008 do 2013 Škoda přešla na modernější dvoulitrový naftový motor s turbem označený jako TDI CR (common-rail, pochopitelně). Tento agregát se vyznačuje nižším tlakem vstřikovaného paliva, které přichází z vysokotlakého zásobníku. Přesněji tlak klesl o 300 barů proti systému PD (1 700 versus 2 000 barů). Přechod k jinému typu vstřikování měl přispět hlavně k vyšší kultivovanosti motoru, neboť zvláště výkonné verze „pédéček” se vyznačovaly velmi tvrdým chodem.

Oba motory sice mají stejný maximální výkon (125 kW neboli 170 koní), podobné označení (2,0 TDI), ale docela odlišnou výdrž. Neznalí problému nepoznají, který pohon si vybrali, rozdíl se projeví až při prvních potížích, které obvykle nastanou dříve u verze 2,0 TDI PD (kód motoru BMN).

Odlišností je několik. Potíže začínají u vstřikovačů značky Siemens, zaručené nejsou ani finančně nákladné filtry pevných částic, budoucí investicí je chatrný dvouhmotový setrvačník, praskají také hlavy válců a pokud se nerespektuje včasná výměna motorového oleje, může dojít k zadření klikové hřídele. Je tedy lepší si vyhlédnout novější verzi.

Diesel 2,0 TDI CR (kód motoru CEGA) montovaný od června 2008 splňuje emisní normu Euro 5 a nemá dvouhmotový setrvačník. Vstřikování common-rail poprvé ve vozech Škoda vydrží větší porci najezděných kilometrů. Palivo je vstřikované do válce jemněji a tvoří lépe hořlavou směs, proto se motor méně namáhá a také netrpí silnými vibracemi. Dobré spalování spolu s vyváženým chodem šetří ostatní komponenty, proto si CR vybudoval v případě Octavie II RS TDI o mnoho lepší pověst.

Pozor tedy na odlišení PD a CR. Druhá zkratka tedy vyjde při nákupu dráž, už kvůli tomu, že jde o novější vozy, ale investované peníze se rychle vrátí - spolehlivější motor novější série není zdaleka takový miláček autoservisů. Zkušení dokonce říkají, že 2,0 TDI CR má šanci vás přežít. Investici do 2,0 TDI PD pro změnu nemusí přežít váš bankovní účet...

Mirek Mazal