Autoforum

/

Foto: Fiat

Bude to chtít trochu odvahy, abyste si ze všech nových aut vybrali zrovna Fiat, okolnosti tomu ale prostě nahrávají. Nová auta jsou stále dražší a stále více šitá podle představ někoho jiného, než jste vy, Tipo je v tomto ohledu sympaticky pozadu.

Bývalo normální, že se možnosti nových aut posouvaly téměř neustále vpřed a jakkoli starší zboží o přízeň na trhu bojovalo jen obtížně. Nemusíme zacházet moc daleko a ani se vracet příliš hluboko do minulosti - Škoda Octavia I byla na poměry české automobilky bezprecedentně dobrou nabídkou, druhá generace vše posunula dál, Octavia III přišla s jednou možná nejlepších platforem svého druhu a řadou vynikajících motorů, pak se ale vývoj v podstatě zastavil.

Už v rámci třetí generace přišly ústupky (tříválcové motory, omezení nabídky pohonných jednotek, stále více povinných nesmyslů na palubě) a generace čtvrtá už představuje v podstatě jen kroky zpět. Může se vám víc líbit na pohled, to ano, ale dál? Je to ošizené totéž s hůře fungující palubní elektronikou a řadou drobností nedělajících dobrý dojem, za vše si navíc musíte připlatit. Základní liftback s výbavou Active za 620 tisíc Kč? To je vtip jako od Jokera, když to samé v bledě modrém v hávu třetí generace začínalo na 334 900 Kč.

V případě nových aut zkrátka dostáváme klidně i méně za více, to není dobrý obchod. A nemá smysl se utěšovat tím, o kolik jsme za poslední roky zbohatli - je to pravda, ale to je české specifikum, se kterým růst cen aut nemá nic společného. Mohli bychom mít klidně o dost větší mzdy, aniž by auta podražila, tyto dvě veličiny se mění nezávisle na sobě, třeba Němci by o tom mohli vyprávět. Pokud tedy chcete dnes na trhu nových aut udělat dobrý obchod, je to trochu hledání jehly v kupce sena, přičemž zrovna škodovky představují jen seno.

Když jsem před pár dny četl o konci Fiatu Tipo v prodeji ve Velké Británii, napadlo mě podívat se, zač se tohle auto prodává u nás. Ruku na srdce, Tipo nikdy nebyla žádná bomba a je to dnes dožívající model, který jsme poprvé testovali už v roce 2016. Není to ale ani žádná ostuda a leccos v něm s časem jen zraje. Je to prostě normální auto, můžete ho mít i jako kombík, není problém diesel, není problém manuální převodovka, na palubě chybí díky dřívější homologaci spousta moderních nesmyslů. A i díky tomu všemu zůstává relativně dostupné.

Na vyslovenou láci zapomeňte, z toho jsme vyrostli ve stínu „zeleného údělu”, přesto stačí vytáhnout z kapsy 489 900 Kč a budete mít aspoň základ s litrovým třívalcovým turbem se 100 kobylami. Je to pecka? Asi ne, ale stačí přihodit 110 tisíc Kč a pořád hluboko pod cenou základní Octavie dostanete kombík s dieselem 1,6 MultiJet se 130 koňmi a manuálním řazením. Kdo jiný vám dnes něco takového prodá? Asi nikdo.

Pro racionálně uvažujícího zákazníka je to asi nejsmysluplnější cesta k efektivnímu novému autu snad i s vidinou dlouhodobé existence. Tento aspekt je u Fiatu vždy ošidný a TÜV Report napoví, že to nemusí být jen předsudek. Ale na 5 let máte záruku a pokud se trh bude vyvíjet dosavadním tempem, je dost pravděpodobné, že tohle auto ještě před jejím koncem prodáte s jen velmi malou ztrátou hodnoty.

Tipo nutně musí být u konce s dechem, po sedmi letech a při všech současných regulatorních tlacích asi nemá šanci v prodeji figurovat déle než pár dalších měsíců. Paradoxně kvůli tomu ale může být tím zlatým žolíkem dnešního trhu - takovou kombinaci vlastností jako dieselový kombík vám nyní za takové peníze jiné auto nedá.

Zdroj: Fiat

Petr Miler