Autoforum

/

Foto: Ford

Na evropských trzích se dlouho neohřál, možná jste i zapomněli, že vůbec existoval. Nejvíce žádoucí zboží to tedy nebylo, o to zajímavěji se může jevit dnes. Je to totiž hodně levné auto, které se ukázalo být velmi spolehlivým.

Pod jménem Ford Ka jsme se dočkali již tří diametrálně odlišných aut modrého oválu. První generace přišla v roce 1996 a byla založena na tehdejší Fiestě. Z davu tento vůz vybočoval netradičním designem, který publikum dělil na dva tábory. Početnější byl nicméně ten, který od „káčka“ dával ruce pryč. I proto Ford o dekádu později zavelel k obratu. Nové Ka tak bylo pohlednější, přičemž pro modrý ovál jej vyráběl Fiat, neboť šlo pouze o jinak stylizovanou verzi italského hatchbacku 500.

Generace třetí dorazila v roce 2014, kdy se novinka jako sedan a hatchback objevila nejprve na brazilském trhu - logicky proto, že jej vyvinula tamní divize značky. Následně došlo na další země, třeba Indii, Evropa si však musela počkat až do června 2016, kdy se vůz objevil pod názvem Ka+. Ono plusko bylo opodstatněné nárůstem jak do délky (+266 mm), tak v případě rozvoru (+190 mm). Starý kontinent navíc mohl sáhnout jen po hatchbacku, který byl oproti předchůdci pouze pětidveřový.

Ford se pouhá tři léta po debutu rozhodl, že Ka+ pošle do věčných lovišť, což nesvědčí o zrovna enormním zájmu publika. Potvrzuje to i pohled na nabídku ojetých aut, kterých je docela málo. Tato vzácnost ale naštěstí nevyústila ve vysoké ceny, právě naopak - kousky s vyšším nájezdem a nižším výkonem startují okolo 100 tisíc korun, a každými přidanými deseti tisíci pak získáváte lepší a lepší kousek. Co dostanete pod kapotou, je jasné, motor byl k dispozici jediný.

Ka+ délkou nepřesahuje čtyři metry, takže byl předurčen pro příměstský provoz. Evropská nabídka tedy počítala pouze s benzinovou jedna-dvojkou, a tak se není třeba obávat ucpaného filtru pevných částic. Přesto byste kapotu měli nazdvihnout a prostor pod ní řádně prozkoumat, neboť část majitelů si stěžovala na únik oleje. Kritika pak ještě míří k případnému zatékání vody, jenž následně vyřazuje z provozu elektroniku a senzory.

To je nicméně vše, ceny náhradních dílů i opravy jako takové jsou klasifikovány jako velmi levné. Ka+ se tedy jako jako eso skryté v bazarových rukávech, nicméně ještě předtím, než podepíšete kupní smlouvu, zkontrolujte karoserii a kola. Onen provoz ve městě se na nich totiž v kombinaci s neopatrností majitele mohl ošklivě podepsat. Stejně jako možná najdete podpisy dětí původního vlastníka na čalounění zadních sedadel či na plastech, které působí poněkud lacině.

Finální slovo už přenecháme kolegům z Německa, kteří proklepli kousek poprvé zaregistrovaný v březnu 2019. Jeho majitel s ním dosud najel jen 16 tisíc kilometrů, přesto nevynechal jedinou předepsanou servisní prohlídku. Zároveň na sobě příliš nešetřil, tedy alespoň v rámci výbavy. Zmíněnou jedna-dvojku však zvolil v její slabší verzi, která na přední kola posílá 69 koní. Mimo ni ovšem v nabídce figurovala také 85koňová motorizace.

Vůz má mít po technické prohlídce, jenž má deklarovat jeho kvality. Cena je v tomto případě vyšší, jde o stále skoro nový vůz, ani požadovaných 9 890 Eur (cca 240 tisíc Kč) ale s ohledem na současné ceny nových aut není přemrštěných. Jak jsme zmínili, Ka+ lze pořídit mnohem levněji, byť výměnou za vyšší nájezd, i za polovinu této sumy ale koupíte dobře.

Zdroj: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec