Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Slova o tom, že elektromobily mají méně komponentů, měly by se méně kazit a není na nich tolik co udržovat fit, jsou teoreticky pravdivá. Jejich vlastnictví ale levnější servis neznamená, varuje německý svaz automobilového průmyslu ZDK. Realitou je pravý opak.

Proponenti elektromobilů spojovali s těmito auty od počátku takové množství výhod - a téměř žádné nevýhody -, že nikdo soudný nemohl věřit tomu, že tyto sliby budou naplněny. A už podle současných prodejů je zřejmé, že se většina lidí rohlíkem opít nenechala a bombastická avíza nevzala jako fakt.

Jednou z předností měla být levnější údržba, neboť každý majitel benzinového či dieselového vozu dnes obvykle jednou za dva roky nebo 15 až 30 tisíc km (podle auta, stylu jízdy i vlastních preferencí, někteří to dělají ještě častěji) mění motorový olej. Poté jsou tu svíčky, filtry a v delším časovém horizontu třeba i výfukové potrubí a jeho těsnění. Opomenout nesmíme ani brzdové kotouče a destičky, které si elektromobily mají též, díky intenzivnějšímu brzdění motorem je ale nemusí tak zatěžovat.

Dále platí, že elektrický pohon je obecně primitivnější, takže je spojen s mnohem menším množstvím komponentů, které se mohou porouchat. Po teoretické stránce by tedy skutečně měl být z hlediska nákladů na pravidelnou údržbu král, jenže fakticky tomu tak není, jak rozebírá německý magazín Edison na základě dat od Zentralverband Deutsches Kraftfahrzeuggewerbe alias ZDK, německého ústředního svazu automobilového průmyslu, i svých vlastních poznatků.

Edison proto navštívil řadu tamních servisů, přičemž za příklad dává dealerství Volkswagenu v Dolním Sasku. To si za práci na elektromobilech účtuje v případě mechaniky či elektroniky 212,90 Eur (5 200 Kč), zatímco u spalovacího vozu jde o 159 Eur (3 900 Kč), tedy o přibližně 30 procent nižší sumu. Zhruba 10procentní rozdíl se platí rovněž v lakovně, kde elektromobilita je spojena s 305,83 Eury (7 500 Kč), zatímco majitelé benzinových nebo dieselových aut platí 279,65 Eur (6 800 Kč). I když tedy servisních operací může být méně, majitelé elektroaut platí z delší časové perspektivy statisticky o desítky procent víc než majitelé spalovacích vozů.

Dominik Lutter, který má u ZDK na starosti právě servisy, potvrzuje, že nejde o ojedinělé případy. V rozhovoru pro Edison to ostatně potvrzuje také Thomas Djurden, provozní ředitel německého zastoupení Kie. Ten zmiňuje, že tento stav bude muset s dealery probrat, neboť vysoké hodinové sazby ohrožují přechod zákazníků od spalovacích aut k těm elektrickým. Jenže popsaný stav je přirozený.

Aby autorizovaný servis mohl přistoupit k opravám elektromobilů, musí nejprve nakoupit výrobcem schválené zařízení, instalovat dobíjecí stanice, vyškolit personál a provést řadu další úprav. Navíc nejde o jednorázovou investici, neboť vývoj jde neustále kupředu a vybavení i kvalifikaci obsluhy je třeba tomu přizpůsobovat. Nyní možná namítnete, že to je třeba i u spalovacích aut a ano, částečně souhlasíme, byť ne zcela. Pes je zakopaný jinde.

Problém je v tom, že náklady na tyto novinky jsou na jedné straně vyšší, na té druhé jsou ale investovány pro stále malý počet elektrických aut, jde o nízké jednotky procent. Servisy tak vlastně nemají jinou možnost, než tomu hodinové sazby přizpůsobit, nejsou to charitativní organizace.

Djuren to ale zjevně nechápe, považuje to za neospravedlněné a nejvíc si všímá toho, že to zákazníky od elektromobilů odežene. V čemž má samozřejmě pravdu. Servisy ovšem na rozdíl od automobilek nikdo nedotuje, chovat se tedy musí ekonomicky, jinak zkrachují. Znovu se tak jen potvrzuje, že samotný elektromobil je pouhá špička hory, na kterou nelze skočit shora, ale je třeba se k ní propracovat. Na to jsme v uplynulých letech tak nějak zapomněli, vlastně skoro úplně. A podle toho vše spojené s těmito auty dopadá, je to strategická bída od A do Z.

Zdroj: Edison

Petr Prokopec