Autoforum

/

Foto: Ford

Je to skutečně jedna z největších evropských legend modrého oválu, která se dostala pod kůži spoustě lidí. Automobilka tady ale vsadila na jiné koně a dál ji prodává jen v Číně. Čas vyrazit do bazarů, kde je Mondeo opravdu levné? Ne tak zhurta.

Ford Mondeo byl svého času velmi úspěšným modelem i u nás. Zájem byl spojen hlavně s prvními dvěma generacemi, které sice třeba konkurenční Volkswagen Passat nepřekonávaly motoricky, poměrem hodnoty a ceny ale ano. A v rámci řízení, řazení a podvozku ovšem nastavovaly laťku vysoko. U třetí generace se však Ford rozhodl zamířit trochu jiným směrem a podobně jako VW začal cílit na širší masy. I proto se vzdal ostřejšího naladění a spíše než na jízdu začal klást důraz na komfort či výbavu.

Problémem pro modrý ovál však bylo, že na vyšší úroveň nepozdvihnul také kvalitu a spolehlivosti. Mondeo tak přestalo být specifické, spíš začalo zapadat do tehdy ještě početného davu podobných aut. Kromě VW totiž klientela mohla po velkých sedanech, liftbacích či kombících sáhnout také v případě Citroënu, Hondy, Opelu, Peugeotu, Renaultu a dalších. Těm lépe situovaným - a později vlastně nejen těm - pak byla k dispozici německá prémiová liga v podání Audi, BMW a Mercedesu. Prodeje tak začaly klesat.

Kvůli tomu se Ford u čtvrté generace rozhodl znovu přehodit výhybku. Automobilka totiž rozhodla, že spojí americký Fusion a evropské Mondeo do jednoho modelu, který by měl s drobnými úpravami vyhovět všem po celém svět. Dnes se tento krok dá přirovnat k zatlučení prvního hřebíku do rakve, neboť vůz nezaujal ani na jedné straně Atlantiku. Po mnohém trápení tak automobilka v Evropě nejprve vyřadila ze hry méně praktické provedení, než v roce 2022 došlo i na ukončení výroby kombíku.

Sluší se dodat, že Mondeo se nakonec vrátilo i v páté generaci, ta je ale k mání jen v Číně. A tam boduje opravdu slušně, neboť Říše středu nikdy nekladla dynamiku na první místo. Klíčový byl komfort, prostor či multimédia. V tomto ohledu přitom Ford zadání splnil, navíc Mondeo nabídnul za přijatelnou cenu. Proč značka něco takového odmítá i v Evropě, je nám záhadou. Ale není to jediné rozhodnutí, jehož smysl nám uniká.

Úvahy ale dejme stranou, soustředit se budeme na Mondeo jakožto ojetinu. První a druhou generaci ovšem vynecháme, ostatně i nejmladším takovým autům již táhne na dvacátý rok. A jak jsme již zmínili, žádné extra držáky to také nebyly. Ač tedy v bazarech nemusíte vytáhnout ani měsíční plat, následná údržba vás snadno může i zruinovat. Čímž nechceme říci, že nemůžete mít štěstí na řádně opečovávaný kousek, který ještě čeká dlouhá služba a nájezd.

Nač si dát pozor u Mondea č. III a IV, které kolegové z Auto Bildu označují za čtvrtou a pátou generaci (důvodem je výrazný facelift originálu z roku 1996, který je některými titulován jako druhá generace)? U aut z let 2007 až 2012 je to zavěšení náprav, stejně jako tlumiče, pružiny a řízení. Tedy v podstatě přesně to, co předchůdce dělalo silným, Ford následně zmastil. A jakkoli u nástupce se věci zlepšily, stále nebylo vysloveně nad čím jásat.

Dalším kritickým bodem jsou světla, v případě třetí generace dokonce ta přední i zadní. Ta ovšem pro změnu má nemalé problémy s nadměrným a rychlým opotřebením brzdových kotoučů. Co je ovšem katastrofa, to je únik oleje z pohonných jednotek - víceméně se mu nevyhnete bez ohledu na typ motoru a rok výroby. U starších aut se k tomu ještě přidává výfuk, problémy s absolvováním emisních testů ale budete mít i u těch novějších.

U motorového prostoru ještě chvíli zůstaneme, diesely třetí generace totiž mohou často odmítat nastartovat. Mimo to u nich je třeba počítat s ucpaným filtrem pevných částic, tedy pokud jej předchozí majitel rovnou nevyříznul. Něco takového vám pochopitelně následnou STK neuvěřitelně prodraží. Agregáty čtvrté generace se pro změnu mohou přehřívat, což již Ford řešil svolávací akcí, podobně jako třeba riziko rozpadnutí přítlačného kotouče spojky.

Výčet problémů tedy není krátký, často jde navíc o závažné věci. Ceny jsou ale skutečně lákavé, když startují na velmi nízkých desítkách tisíc korun. Za lépe opečovávané exempláře je pak třeba dát 70 000 Kč u třetí generace, respektive okolo 180 tisíc Kč u velkého fordího finále. Odměnou vám pak může být prostorný interiér či zavazadelník, stejně jako vlastně i neotřelý design. Za své ceny tohle auto nabízí opravdu hodně muziky, jen vybrat ten správný kus...

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec