Autoforum

/

Foto: Stellantis

Downsizing dlouho doprovázely sliby o úspornosti, vyšší efektivitě i spolehlivosti motorů s menším objemem a nižším počtem válců. Jenže dlouhodobé zkušenosti ukazují, že vyměnit objem a válce za pár papírových gramů CO2 nebyl dobrý obchod.

Od chvíle, kdy automobilky začaly ve velkém zavádět tříválcové motory, které byly prezentovány jako nadmíru úsporné a ekologické, jsme poukazovali na jejich úskalí. Nakonec stačí selský rozum - pokud máte vykopat kupříkladu deset metrů dlouhý příkop, mohou danou práci zastat čtyři lidé, stejně jako tři. Druhé zmíněné skupince by ovšem daná činnost zabrala více času. Tedy za normálních okolností, v případě dopingu, jenž u aut nahrazují turbodmychadla, ji ale může stačit stejná době jako té první zmíněné.

Každý člověk ujíždějící na steroidech vám nicméně potvrdí, že tímto způsobem se nedá fungovat věčně. Místo toho vám síly začnou odcházet dříve než lidem z první zmíněné skupinky. Je pak sice pravdou, že za její práci musíte na úvod zaplatit více, ovšem v dlouhodobém horizontu se vám daná investice vyplatí. A totéž lze vztáhnout na čtyř- a tříválcová auta. Čtyřválce dnes už sice v Evropě bez turba též téměř nekoupíte, ovšem s vyšším objemem a počtem válců je stále spojeno nižší zatížení, a tedy menší opotřebení.

Po poněkud komplikovanějším úvodu se můžeme přesunout k jádru pudla, tedy k 1,2litrovým tříválcům koncernu Stellantis. Ty jsou známé pod obchodním označením PureTech či interním kódem EB2, přičemž jejich specialitou je rozvodový řemen, na jehož lubrikaci je používán stejný motorový olej jako na samotnou pohonnou jednotku. Podle výrobce to snižuje tření, což by logicky mělo zvýšit spolehlivost.

Pohled do historie nicméně naznačuje, že praxe za teorií značně pokulhává. Zásadní je v tomto ohledu rok 2017, kdy Stellantis představil vylepšené motory PureTech. Nová várka zvládala plnit přísnější emisní normy, ovšem za cenu zhoršeného fungování. Do té doby totiž koncern v případě rozvodového řemenu uváděl výměnu po 10 letech či najetí 175 tisíc kilometrů. S modernizací však přišel pokles na 6 let nebo pouhých 100 tisíc kilometrů.

Stellantis dle svých slov posléze přišel s odolnějším řemenem, servisní intervaly nicméně již změny nedoznaly. Místo toho začalo docházet na svolávací akce. Ta poslední pak trápí i nizozemskou televizní společnost Kassa, která evidentně nakoupila vozy osazené právě motory PureTech. Od té doby nicméně řeší potíže s již zmíněnými řemeny, které dle jejího názoru potřebují výměnu ještě dříve, než Stellantis deklaruje.

Televize se přitom zeptala i svých diváků, zda mají stejné potíže. A dočkala se nejen souhlasu, ale také překvapivého sdělení - řada aut s tříválci byla totiž znovu povolána do servisů. Na Kassu ale zatím nedošlo, respektive nedostala jediný dopis, který by ji vybízel k návštěvě techniků. Koncern se nicméně brání tím, že akce se týká jednotek vyrobených od druhého čtvrtletí 2017 do léta 2018 a že všichni majitelé byli řádně osloveni.

Ať je realita jakákoli, podstatný je samotný stav motorů. Dle majitelů totiž dochází na větší opotřebení řemenu, ze kterého se nečistoty mohou dostat do olejového okruhu. V důsledku toho je zanášen olejový filtr, a jelikož tím pádem není důkladně lubrikováno čerpadlo, odcházejí jednotlivé komponenty a systémy jako třeba posilovač brzd. Ve finále pak může na věčnost zamířit i samotný tříválec.

Na soudní spor zatím nedošlo, žaloba ze strany televizní společnosti je ale dost možná za rohem. Stellantis se totiž dle všeho snaží vyhnout odpovědnosti s odkazem na to, že garance na motory je spojena pouze se správnou péčí, jež počítá například s garáží. Něco takového ale právně nikde neobstojí, koncern by tak dost možná měl sklopit uši a vyřešit problémy přednostně. Jinak se mu vše vrátí jako bumerang.

Zdroj: BNNVARA

Petr Prokopec