Autoforum

/

Foto: Ford

Když „ukradnete” jméno sportovního kupé, které navíc definuje dravou šelmu, možná byste ho měli použít na něčem jiném než na pojízdném žabákovi. Ale to je jen náš tip. Puma jako SUV na zákazníky docela zabírá, jako nová je ale drahá, jako ojetá ani ne.

Když jsem ještě patřil mezi velké příznivce Fordu a jezdil s jeho auty, toužil jsem po modelu Cougar, který byl postaven na bázi většího Mondea a disponoval 2,5litrovým šestiválcem. U nás se tohle auto neprodávalo, v okolních zemích ale ano, a tak nebyl problém ho dovézt. Jenže na takové auto můj někdejší rozpočet nedosáhl, stejně jako bohužel ze hry byla i Puma, jejíž 1,7litrový čtyřválec byl sice o „decku“ menší než jedna-osma v mém Escortu GT, přesto dával slušných 155 koní.

Puma tehdy zůstala v nabídce značky jen pět let, během nichž vzniklo zhruba 133 tisíc aut tohoto jména. Automobilka na dnes kultovní kupé v roce 2019 navázala novou generací, která taktéž posílala na přední kola 155 koní. To, stejně jako název, ale zůstalo jedinou spojnicí mezi jinak diametrálně odlišnými vozy. Novodobá Puma není šelma, je to spíš žába. A je pojízdným symbolem moderní automobilové travestie - jde o 4 186 milimetrů dlouhé SUV, které vychází z malé Fiesty a je nabízeno s tříválcovými motory EcoBoost. Přesto stojí nejméně 599 900 Kč (byť aktuálně jej lze v akci pořídit od 434 900 Kč).

A třebaže na zákazníky docela funguje (se 140 tisíci loňskými evropskými prodeji za 11 měsíců je to vlastně jediný trochu úspěšný vůz značky v Evropě), stalo se také symbolem moderní drahoty. Však podobné peníze stál na začátku své éry o několik tříd výše postavený základní Superb. Pokud jste tedy nevyhráli ve Sportce a váš příjem není citelně nadprůměrný, dá se předpokládat, že zamíříte místo do showroomů s novými vozy spíše do autobazarů, kde Puma dává větší smysl už proto, že její ceny startují okolo 280 tisíc korun za nejstarší a nejvíce jeté exempláře.

Jenže protože i ty mají na kontě ani ne čtyřletý provoz, lze dané nabídky považovat za příznivé. I proto, že spojen je s nimi rozumný nájezd, který většinou nedosahuje ani 100 tisíc kilometrů. Ford si navíc dal poměrně záležet na řemeslné kvalitě, jakkoli zhruba pětina majitelů narazila na nějaký problém již během prvního roku vlastnictví. Ovšem i přesto Puma v anketách zaměřených na spolehlivost figuruje spíše na čelních příčkách.

K oněm závadám totiž modrý ovál přistoupil odpovědně, ať už v rámci individuálních oprav, popř. během svolávacích akcí. Dosud proběhly tři, z nichž ta první řešila špatně uchycenou kabeláž baterie mild-hybridního systému. Ve druhém případě bylo třeba napravit nekvalitní pružiny airbagu řidiče, zatímco ta třetí se soustředila na modul eCall. Týkala se přitom pouhé stovky aut, zatímco ta první 428. Nejnákladnější pro značku byla ta druhá (24 249 vozů).

Suma sumárum se tak ojetá Puma jeví lákavě, kromě oné litrové jednotky navíc lze sáhnout po jedna-pětce, která roztáčí přední kola verze ST dokonce 200 koňmi. Za cenu od 897 tisíc Kč je to ale docela absurdní nabídka, zvláště pak ve verzi s automatickou převodovkou, která místo oné jedna-pětky dostala litrový tříválcový hybrid s maximálním výkonem 170 koní. Něco takového za 897 tisíc zní jako špatný vtip.

Na jednu skromnější specifikaci v prodeji poukazují naši kolegové z Auto Bildu, kteří v nabídce objevili verzi 1,0 EcoBoost Hybrid ST-Line v barvě Lucid Red po prvním soukromém majiteli, který s vozem od června 2020 najel pouze 14 500 kilometrů. Zmíněný 125koňový pohon není žádné terno, na poměry Pumy je to ale už jedna z vysokých specifikací, která při ceně 23 500 Eur (cca 580 tisíc Kč) znovu dává větší smysl než nový vůz. Však co se autu přihodí za 14 500 km soukromého ježdění? A ekvivalentem v nabídce nových aut je nic a cokoli srovnatelného přijde snadno na tři čtvrtě milionu. U nás můžete nakupovat ještě levněji.

Zdroje: TÜV, Auto Bild

Petr Prokopec