Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Největším riziko vážné dopravní nehody je na silnici I/43 v Pardubickém kraji. Největší zlepšení zaznamenala silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi.

Každoroční hodnocení nebezpečnosti silnic v rámci programu EuroRAP (European Road Assessment Programme) ukázalo oproti loňskému roku na některých místech zlepšení. Opět také ukázalo, že nikoliv policie s neoznačenými vozy sloužícími k represi překročení dovolené rychlosti, ale směrově oddělené silnice vylepšují bilanci nejvíce.

Nejnebezpečnější silnicí v ČR je cca třicetikilometrový úsek I/43 severně od Svitav k hranicím Olomouckého kraje, druhou nejnebezpečnější je I/16 od křížení s R10 u Mladé Boleslavi směrem na Mělník. Mezi vysoce rizikovou také stále patří silnice I/9 mezi Mělníkem a Českou Lípou. Zhoršení vidíme také na silnici I/11 mezi Třincem a hranicí se Slovenskem a na silnici I/38 mezi Znojmem a hranicí Jihomoravského kraje a Vysočiny.

Oproti loňskému roku je seznam těch nejnebezpečnějších úseků o čtyři kratší. „Na části silnic byly přece jen udělány změny, které přispěly ke zvýšení bezpečnosti,” říká Jiří Landa, jednatel společnosti AF-Cityplan, která se na zpracování mapy podílela. Zlepšení vidíme na jihu Čech, na silnici I/11 mezi Ostravou a Šumperkem a také na I/71 jižně od Uherského Hradiště.

Největší zlepšení ale přišlo na silnici I/37 mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Tento úsek dostal letos poprvé udělenou Cenu EuroRAP za přínos ke zvýšení bezpečnosti silniční infrastruktury. Tato silnice je nyní čtyřproudá se směrovým oddělením a je tu ochranný plot zamezující přístupu zvěře. Zatímco v letech 2009 až 2011, kdy ještě čtyřpruhová nebyla, se zde stalo sedm nehod s vážnými a smrtelnými zraněními, v letech 2012 až 2014 ani jediná.

Zde vidíme, že investice do zlepšení infrastruktury je pro počet vážných nehod zcela zásadní. Kdyby se peníze investované do neoznačených policejních „stíhaček”, které policisté bez okolků huntují, vložily do oprav a zlepšení silnic, efekt by byl jistě mnohem lepší. Dálnice a směrově rozdělené silnice obecně patří u nás k nejbezpečnějším, jak tato statistika opět potvrzuje; většinu z nich vidíme na mapě zelenou barvou, která označuje nejmenší riziko.

„K tomu, aby se silnice stala bezpečnou, je nutno oddělit oba směry od sebe svodidly, vyloučit z této silnice zranitelné účastníky, tedy chodce a cyklisty, odstranit nebezpečné pevné prvky a zřídit mimoúrovňové křižovatky,” konstatuje Landa tradiční recept. Aleje podél silnic jsou sice romantické, z hlediska důsledků jakékoli nehody nebezpečné; pokud už auto opustí silnici, nemělo by mít v cestě pevnou překážku. Budování nových stromořadí, nechráněných betonových můstků a propustí tedy podle něj musí přestat.

V rizikových mapách se pracuje s úseky o průměrné délce okolo 20 km a s relativní nehodovostí, ve které jsou započítány pouze nehody s vážným zraněním či úmrtím. Úsek, který projede za den 10 tisíc aut a stane se tam 10 nehod, je desetkrát nebezpečnější, než úsek, kde se stane také 20 nehod, ale projede tam za den 100 tisíc automobilů. Mapa ukazuje pravděpodobnost, že se na dané silnici stane nehoda. Celkově na nich je přes 6 500 km dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy. Výsledek zahrnuje data za poslední tři roky, tedy 2012, 2013 a 2014, aby se eliminoval vliv nahodilých extrémů.

Jednotlivé kousky ČR ukážou výsledky detailněji

Zdroje: EuroRAP, AF-Cityplan

Marek Bednář