Autoforum

/

Foto: Dodge

Je to asi nejlepší připomínka toho, že byť současná BMW nelze označit za špatná auta, z jejich sportovních variant vyprchaly emoce. A to až do té míry, že relativně primitivní a morálně přes 12 let starý Dodge Charger dokáže v tomto ohledu vypálit rybník poslední M3.

Pod pojmem „dokonalé auto” si každý představí něco trochu jiného, obecně si ale dovolím tvrdit, že pro většinu lidí půjde o ten správný mix emocí a racionality. Zázračný recept na to, jak se trefit do vkusu všem, jistě neexistuje, nakonec různí lidé používají různá auta různými způsoby a snadno budou preferovat jedno na úkor druhého. Snadné je ale i minout jakousi vyváženost těchto dvou vlastností - přežeňte to s jednou z nich a byť tím dozajista o to víc ohromíte určitou skupinu zákazníků, bude jich příliš málo na to, abyste nakonec jen nepočítali ztráty.

Automobilky mají v poslední asi dekádě, dekádě a půl problém „držet lajnu” hlavně v případě oněch emocí. Je to jednak dáno rozličnými regulacemi a aktuálním vývojem techniky, neboť motory s turby a filtry pevných částic berou autům zvuk, charakter i přímočarost. Rozmach elektrických posilovačů řízení, automatů nebo pohonů všech kol jim pak bere jakousi hravost a komunikativnost. Může to působit jako nostalgické přehánění, ale mám to štěstí, že je mi čas od času svěřena některá automobilová perla minulých dekád, a tak mohu bez okolků říci, že to přehánění není ani v nejmenším.

Do takových aut sednete a pomalu hned víte, co si s nimi můžete dovolit, je to jako byste s nimi záhy srostli. Zkuste osedlat třeba... poslední BMW M3 a budete mít pocit, že sedíte na gumovém knedlíku vystřeleném do kosmu. Jste rychlí, s vámi to houpe, do té knedlíkové hmoty posíláte nějaké impulsy, ona si ale stejně vždy dělá trochu to, co sama chce. Neříkám, že to je úplně špatné, ale není to ono, něco tomu chybí, je to prostě jízda na bavorském knedlíku, ne řízení auta.

Právě BMW M3 je středobodem tohoto příběhu vedle Dodge Charger. V obou případech jde o zajímavá auta, Charger je ale z amerického pohledu něco jako Octavia RS. Svým způsobem výjimečné, ale jinak vlastně tuctové auto. Sám Charger začíná na 35 325 dolarech, to je asi 786 tisíc Kč, osmiválcové verze se dají koupit od 45 065 USD, což je dnes rovný milion korun. Ceny extrémních specialit šplhají až k dvojnásobku, přesto je to prostě dostupné, konstrukčně relativně primitivní a morálně zastaralé auto, které od roku 2011 nedostalo novou generaci. Současná M3 G80 je vedle toho vesmírná loď, která u nás startuje na 2 411 500 Kč a vrcholné verze jako CS začínají od 3 965 000 Kč. Je to jiná liga, pro majitele Chargeru snadno auto snů.

Právě jeden takový, muž jménem Wajahat Satti, si místo Chargeru SRT Hellcat pořídil M3 ve verzi Competition, ve facebookové skupině majitelů Hellcatů se ale svěřil s tím, že se po 14 dnech raději znovu vrátil k Chargeru. Ani on nerozporuje, že M3 má své kouzlo a přednosti, proto ji také chtěl. Víc jak 500koňové auto s pohonem zadních nebo všech kol a manuální nebo automatickou převodkou je na poměry levných „amerik” velmi kvalitní, efektivní, rychlé, u srdce už ale prostě tolik nebere. Je to dnes v podstatě sterilní auto, které vedle surové síly Dodge s osmiválcovým, kompresorem přeplňovaným motorem působí mdle.

„Už po několika dnech jsem si uvědomil, že mi bude chybět osmiválec s kompresorem,” říká Satti dnes s tím, že se prostě rozhodl špatně říká a záhy začal shánět Charger Hellcat s cílem nechat M3 na protiúčet. Nakonec uspěl koupil si verzi Redeye Jailbreak ve fialové barvě, z té emoce jen prýští. A k BMW se vracet nehodlá.

Tento příběh nakonec připomíná i to, jak důležitý je ve vnímání auta motor, tedy aspoň pro nás nadšence. Ani do tohoto zamyšlení nechceme vtahovat elektrická auta, ta jsou ještě „sterilnější”, stačí si ale srovnat už poslední dvě generace s šestiválcovými turby vedle té předchozí s čtyřlitrovým točivým V8, abyste věděli, že se BMW nevydalo správnou cestou. Nedivíme se tedy, že pro někoho je úžasný zvuk motoru HEMI V8 s kvílícím kompresorem něčím tak podstatný, že se M3 s téměř nulovým přirozeným zvukem v kabině uměle opepřeným falešným bubláním z reproduktorů audiosystému vedle toho jeví jako špatný vtip.

...i vedle Dodge Charger ale může svou sterilitou zklamat. A nejsme (jen) my, kdo si to myslí. Foto: Dodge

Zdroj: Wajahat Satti@Facebook

Petr Miler